Julius Ringel

Julius Ringel
Papa
Narození 16. listopadu 1889
Rakousko-Uhersko Völkermarkt, Rakousko-Uhersko
Úmrtí 11. února 1967 (ve věku 77 let)
Německo Bayerisch Gmain, Západní Německo
Vojenská kariéra
Hodnost General der Gebirgstruppen (generál horských myslivců)
Doba služby 1905–1945
Sloužil Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko (do roku 1918)
RakouskoRakousko Rakousko (do roku 1938)
Třetí říše
Složka Landwehr (do roku 1918)
Rakousko Landwehr (do roku 1938)
Wehrmacht (do roku 1945)
Velel náčelník štábu 3. horská divize (1938–1939)
náčelník štábu 268. pěší divize (1939)
266. pěší pluk (1939–1940)
3. horská divize (1940)
5. horská divize (1940–1944)
LXIX. horský sbor (1944)
XVIII. horský sbor (1944)
XVII. vojenská oblast (1944)
Sbor Ringel (1945)
Války První světová válka
Druhá světová válka
Bitvy Bitva o Francii (1939–1940)
Balkánské tažení (1941–1942, 1944)
Obležení Leningradu (1942–1943)
Italská kampaň (1943–1944)
Vyznamenání Rytířský kříž s dubovými ratolestmi
multimediální obsah na Commons

Julius Alfred Ringel (16. listopadu 1889 Entringen – 12. srpna 1982 Mnichov) byl generál horských myslivců německého Wehrmachtu, kde dostal od vojáků přezdívku Papa (tatínek).

Služba v Landwehru

Narodil se v korutanském městečku Völkermarkt. V roce 1905 se přihlásil do armádní školy ve Vídni, kde promoval 18. srpna 1909. Byl zařazen k 4. horskému pluku, kde dosáhl o rok později na hodnost poručíka. Když propukla 1. světová válka, bojoval pod 2. horským střeleckým plukem v Haliči a později v severní Itálii. Zde také v roce 1918 upadl do zajetí. Po skončení války byl propuštěn a následně bojoval ve svých rodných Korutanech proti jednotkám nově vznikající Jugoslávie. Když vzniklo nové Rakousko, zůstal v jeho armádě, kde dosáhl roku 1932 hodnosti podplukovníka.

Služba ve Wehrmachtu

Podporoval nacisty a nadšeně uvítal připojení Rakouska k Německu, které proběhlo v březnu 1938. Ringel se tak dostal do německého wehrmachtu, kde zpočátku zastával štábní funkce. Po vypuknutí druhé světové války dostal v říjnu velení nad 266. pěším plukem, se kterým se účastnil tažení na západě, takzvané bitvy o Francii. V červnu 1940 se stal velitelem 3. horské divize a v říjnu téhož roku velitelem 5. horské divize. S touto divizí se na jaře 1941 zúčastnil invaze do Jugoslávie, Řecka a obsazení Kréty, za což si vysloužil Rytířský kříž. V listopadu 1941 byla jeho divize stažena zpět do Německa na doplnění a odpočinutí. Ale již za čtyři měsíce byla zase poslána zpět do bojů na východní frontu k Leningradu, kde se ve Volchovské oblasti podílela na zničení armády generála Vlasova. Po roce a půl na východní frontě byla jeho divize opět převelena, tentokrát do Itálie, kam dorázila 15. prosince na Gustavovu linii, do blízkosti Monte Cassina. V Itálii bojoval další čtyři měsíce, než se stal velitelem LXIX. horského sboru v Chorvatsku, kde bojoval proti Titovým partyzánům. Ve druhé polovině roku 1944 byl odvolán do Salcburku, kde se ujal velení nad místní vojenskou oblastí, ze které později vytvořil takzvaný Ringlův sbor, u kterého zůstal až do konce války.

Povýšení a vyznamenání

Data povýšení

Vyznamenání

Fotografie

Externí odkazy

Zdroj