Julius Ernst Födisch

Julius Ernst Födisch
Narození 20. října 1840
Petrohrad
Úmrtí 13. února 1877 (ve věku 36 let)
Litoměřice
Povolání historik a pedagog
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julius Ernst Födisch (20. října 1840 Petrohrad[1]13. února 1877 Litoměřice)[2] byl česko-německý historik, pedagog a novinář.

Život

Podle matričního zápisu pocházel Födisch z rodiny se zahradnickou tradicí. Jeho děd Leopold byl zahradníkem na černínském zámku v Krásném Dvoře a bydlel v zahradním domku čp. 48. Födischův otec Anton se staral o zahradu v dalším černínském zámku, v Petrohradě. Bydlel přímo na zámku, kde se také Julius Ernst [pozn. 1] narodil. Zahradníkem u Černínů byl ostatně také otec Juliovy matky.

Födisch studoval v letech 1851–1859 na gymnáziu v Žatci. Pak odešel do Vídně, kde na tamní univerzitě studoval filologii a historii.[3] Protože neměl finanční prostředky na doktorandské studium, vrátil se do Petrohradu a v letech 1862–1868 působil jako knihovník u hraběte Černína.[4] Během této doby uspořádal jeho bohaté etnografické a umělecké sbírky; rovněž hraběte doprovázel na jeho cestách. Roku 1865 získal na vídeňské univerzitě doktorát.

V roce 1868 černínské služby opustil a stal se suplujícím profesorem na německé reálce v Praze v Mikulandské ulici. Zde zůstal do roku 1870.[5] Toho roku byl jmenovaný profesorem na učitelském ústavu v Litoměřicích. Zde vyučoval až do své smrti v roce 1877. Kromě toho byl v letech 1872–1873 redaktorem novin Leitmeritzer Zeitung.[6] Bydlel se svou rodinou v dnešní Lidické ulici čp. 73.

Znalosti, které získal studiem a studijními cestami nejen po Čechách, zužitkoval v řadě publikací a studií. Vztahovaly se zejména k dějinám Litoměřicka a dějinám Němců v Čechách. Hojně přispíval do časopisu Spolku pro dějiny Němců v Čechách, který se jmenoval Mitteilungen des Vereines für die Geschichte der Deutschen in Böhmen.

Jeho manželka Anna se za svobodna jmenovala Zoufalová a narodila se v Chudenicích. Podle matričního zápisu Födischova úmrtí se brali v roce 1869. Měli děti Ernestinu (* 1870), Ernsta (* 1872) a Ewalda (* 1873), který studoval na litoměřickém gymnáziu, ale v roce 1888 zemřel na leukemii.[7] Sám Födisch zemřel na Brightovu nemoc.[8]

Bibliografie (výběr)

  • Sagen aus Petersburd und Umgebung, Mitteilungen des Vereines für die Geschichte der Deutschen in Böhmen (dále jen MVGDB) 4, 1866, s. 120–123. Digitální forma článku
  • Die weiße Frau im Wolfsberge (bei Jechnitz), MVGDB 8, 1870, s. 242. Digitální forma článku
  • Leitmeritz. Ein historisch-topografisch-statistischer Führer durch die Stadt und Umgebung, Leitmeritz 1871 Digitální forma knihy
  • Die alten Wallbauten Böhmens, MVGDB 10, 1872, s. 186–293
  • Geschichte Böhmens in Biographien und Kulturbildern, Leipzig 1875
  • Heimatskunde für deutsche Volksschulen in Böhmen, Leipzig 1875

Odkazy

Poznámky

  1. V matrice narozených je uvedený jako Ernest.

Reference

  1. Matrika narozených, oddaných a zemřelých v Petrohradu 1785–1878 [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2024-10-21]. Dostupné online. 
  2. Matrika zemřelých Litoměřice předměstí 1867–1878 [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2024-10-21]. Dostupné online. 
  3. ROTT, Wenzel (ed). Der politische Bezirk Podersam. Eine Heimatskunde für Schule und Haus. Podbořany: Verlag des Bezirkslehrervereines Podersam, 1902. 918 s. S. 139. (Dále jen Rott 1902)
  4. PATROVSKÁ, Zdena; ROEDL, Bohumír. Biografický slovník okresu Louny. Louny: Státní okresní archiv Louny, 2000. 118 s. ISBN 80-86067-50-5. S. 30. 
  5. Biografischer Lexikon zur Geschichte der böhmischer Länder. Wien, München: R. Oldenbourg Verlag, 1974. Dostupné online. S. 366. 
  6. KOTYZA, Oldřich; SMETANA, Jan; TOMAS, Jindřich a kol. Dějiny města Litoměřic. Litoměřice: Město Litoměřice, 1997. 479 s. ISBN 80-85433-48-6. S. 397. 
  7. Matrika zemřelých Litoměřice [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2024-10-21]. Dostupné online. 
  8. Rott 1902, s. 140–141.

Externí odkazy

Zdroj