Jule Niemeierová

Jule Niemeierová
Jule Niemeierová na French Open 2022
Jule Niemeierová na French Open 2022
Přezdívka Jules[1]
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Datum narození 12. srpna 1999 (24 let)
Místo narození Dortmund, Německo[2]
Výška 178 cm[2]
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 1 516 632 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 157–88
Tituly 0 WTA, 1 WTA 125, 4 ITF
Nejvyšší umístění 61. místo (7. listopadu 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2023)
French Open 1. kolo (2022, 2023)
Wimbledon čtvrtfinále (2022)
US Open 4. kolo (2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů 4–11
Nejvyšší umístění 418. místo (14. srpna 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon 2. kolo (2022)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cup základní skupina finále (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 0.997874149659860123a23. ledna 224
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jule Niemeierová (* 12. srpna 1999 Dortmund) je německá profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V sérii WTA 125 ovládla jednu singlovou soutěž. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře.[3]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v listopadu 2022 na 61. místě a ve čtyřhře v srpnu 2023 na 418. místě. Připravuje se v tréninkovém centru německé tenisové federace v Řezně, kde spolupracuje s Michaelem Gesererem a Matthiasem Mischkou. V březnu 2022 se jejím hlavním trenérem stal Christopher Kas.[4][1][2]

V německém fedcupovém týmu debutovala v roce 2021 duelem základní skupiny pražského finálového turnaje proti Česku, v němž s Annou-Lenou Friedsamové ve čtyřhře nestačily na Hradeckou se Siniakovou. Češky zvítězily 2:1 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupila ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 2–1 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.[5]

Tenisová kariéra

V rámci událostí okruhu ITF debutovala v dubnu 2016, když na turnaj ve Wiesbadenu dotovaném 25 tisíci dolary obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla Rusce Valentyně Ivachněnkové z třetí světové stovky.[3] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během června 2018, na severoněmeckém turnaji v Kaltenkirchenu s rozpočtem 15 tisíc dolarů. Ve finále přehrála Izraelku Vladu Ekšibarovovou z páté stovky žebříčku.[6][3]

Na okruhu WTA Tour debutovala květnovou čtyřhrou Nürnberger Versicherungscupu 2018, do níž s krajankou Larou Schmidtovou získaly divokou kartu. V prvním kole nestačily na pozdější vítězky Demi Schuursovou a Katarinu Srebotnikovou. Dvouhru si poprvé zahrála o rok později na Nürnberger Versicherungscupu 2019 po zvládnutí kvalifikace. V úvodní fázi uhrála jen čtyři gamy na Kristýnu Plíškovou. Štvanický I. ČLTK Prague Open 2021 na túře ITF, s dotací 25 tisíc dolarů, ovládla po závěrečném vítězství nad Maďarkou Dalmu Gálfiovou. Do hlavní soutěže přitom prošla z kvalifikace. Bodový zisk ji posunul na nové žebříčkové maximum, 208. místo.[7] Z prvních dvou semifinále na okruhu WTA Tour odešla poražena. Nejdříve ji na Internationaux de Strasbourg 2021 zastavila členka čtvrté světové desítky Barbora Krejčíková a na Hamburg European Open 2021 pak krajanka Andrea Petkovicová.[6]

Premiéru v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu French Open 2022 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. Na úvod dvouhry však nestačila na Sloane Stephensovou, přestože získala úvodní sadu. Ve druhém kole navazujícího Wimbledonu 2022 vyřadila estonskou světovou trojku Anett Kontaveitovou, které uštědřila „kanára“.[8] Poté sehrála tři duely s členkami druhé světové stovky. Přes Ukrajinku Lesju Curenkovou a Britku Heather Watsonovou prošla do čtvrtfinále, v němž nestačila na 34letou krajanku Tatjanu Mariovou, když prohospodařila zisk úvodní sady a prolomené podání soupeřky ve druhé i třetí sadě.[9] Na US Open 2022 pak dosáhla osmifinále po vítězstvích nad Sofií Keninovou, Julií Putincevovou a Čeng Čchin-wen. Ve čtvrtém kole podlehla světové jedničce a pozdější šampionce Ize Świątekové, ačkoli si připsala první set.[10][6][3]

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–0 D)

Dvouhra: 1 (1–0)

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. červen 2022 Makarska, Chorvatsko antuka Itálie Elisabetta Cocciarettová 7–5, 6–1

Tituly na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra 4 (4 tituly)

Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. červenec 2018 Kaltenkirchen, Německo antuka Izrael Vlada Ekšibarovová 7–5, 6–2
2. Aug 2019 Lipsko, Německo antuka Německo Katharina Gerlachová 6–3, 6–3
3. květen 2021 Praha, Česko antuka Maďarsko Dalma Gálfiová 6–4, 6–2
4. duben 2022 Záhřeb, Chorvatsko antuka Maďarsko Réka Luca Janiová 6–2, 6–2

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jule Niemeier na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Jule Niemeier Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c Jule Niemeierová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230621a21. června 2023
  3. ↑ a b c d Jule Niemeierová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230621a21. června 2023
  4. ↑ GOOSMAN, Florian. “The main field card for the Porsche Tennis Grand Prix is ​​something very special”. SasaTimes [online]. 2022-04-14 [cit. 2022-05-19]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  5. ↑ Jule Niemeierová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230621a21. června 2023
  6. ↑ a b c Jule Niemeier Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2023-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Na štvanické antuce triumfovali Nizozemec Griekspoor a Němka Niemeierová. TenisPortal.cz [online]. 2022-05-09 [cit. 2022-05-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ Niemeier routs Kontaveit at Wimbledon; Tsurenko wins all-Ukrainian contest. Women's Tennis Association [online]. 2022-06-29 [cit. 2022-07-03]. Dostupné online. 
  9. ↑ Tři sety, konec ve čtvrtfinále. Bouzková ve Wimbledonu podlehla Džabúrové. iDNES.cz [online]. 2022-07-05 [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. 
  10. ↑ Swiatek comes back from set down to defeat Niemeier at US Open. Women's Tennis Association [online]. 2022-09-05 [cit. 2023-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj