Jovica Stanišić
Jovica Stanišić | |
---|---|
Narození |
30. července 1950 (74 let) Ratkovo |
Alma mater | Bělehradská univerzita |
Profese | politik a zpravodajský důstojník |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jovan "Jovica" Stanišić (srbskou cyrilicí: Јован "Јовица" Станишић; * 30. července 1950) je bývalý srbský zpravodajský důstojník, který sloužil jako vedoucí ředitelství státní bezpečnosti (RDB) na srbském ministerstvu vnitra od roku 1992 do roku 1998. Z funkce byl odvolán v říjnu 1998, pár měsíců po vypuknutí války v Kosovu.[1]
Ačkoli o něm bylo během 90. let jen velmi málo známo, tak je široce vnímán jako „strůjce a dirigent řízeného chaosu“ během velké části jugoslávských válek.[2][3] Navzdory tomu, že byl nejbližší osobou srbského prezidenta Slobodana Miloševiće, s obrovským dopadem na válečné události, udržoval trvalé kontakty se všemi činiteli konfliktu.[2] Údajně byl v roce 1998 odvolán z klíčové zpravodajské funkce kvůli neshodám s Mirjanou Marković a ministrem vnitra Vlajkem Stojiljkovićem, když byl proti nadměrnému použití síly v Kosovu.[1]
Stanišić byl stíhán za válečné zločiny v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině v období od roku 1991 do roku 1995 před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) spolu s Frankem Simatovićem. Původně byl 30. května 2013 ICTY zproštěn viny za svou roli ve válkách, ale verdikt byl později 15. prosince 2015 po úspěšném odvolání žalobců (odvolací senát ICTY) zrušen.[4] Obnovení řízení před Mechanismem OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT) bylo zahájeno dne 13. června 2017.[5] Ukázalo se, že základna Stanišićových a Simatovićových operací je v západní Bosně, kde veleli regionálním silám.[6] 30. června 2021 byl shledán vinným z vraždy, deportace, nuceného vysídlení a pronásledování jako zločinů proti lidskosti, ke kterým došlo během etnických čistek v Bosanském Šamacu, a odsouzen ke 12 letům vězení. Po odvolání byl jeho trest zvýšen na 15 let v roce 2023.[7][8][9]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Ko su bili Simatović i Stanišić?. B92.net. B92, 30 May 2013. Dostupné online [cit. 6 December 2017]. (sr-Latn-RS)
- ↑ a b ANASTASIJEVIĆ, Dejan. Naš čovek u Beogradu. vreme.com. Vreme, 5 March 2009. Dostupné online [cit. 6 December 2017]. (Serbian)
- ↑ MILLER, Greg. Serbian spy's trial lifts cloak on his CIA alliance [online]. 1 March 2009. Dostupné online.
- ↑ Oslobođeni Stanišić i Simatović [online]. B92, 30 May 2013 [cit. 2013-05-30]. Dostupné online.
- ↑ politika.rs. 1 June 2016. Dostupné online [cit. 14 December 2017]. (Serbian)
- ↑ Red Berets Fighter: Serbian Officials Ran Operation in Bosnia [online]. July 10, 2018. Dostupné online.
- ↑ Julian Borger. Serbian secret police chiefs sentenced to 12 years over Bosnian war atrocities. Guardian. 30 June 2021. Dostupné online [cit. 1 July 2021].
- ↑ Sammy Westfall. U.N. war crimes tribunal convicts two former Serbian officials over crimes in Bosnia. Washington Post. 30 June 2021. Dostupné online [cit. 1 July 2021].
- ↑ UN appeals court increases sentences for 2 Serbs convicted of crimes in Balkan wars [online]. 2023-05-31 [cit. 2023-08-06]. Dostupné online. (anglicky)