Josyp Folys

Josyp Folys
Josyp Folys, foto z Wiener Bilder
Josyp Folys, foto z Wiener Bilder
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1917
Stranická příslušnost
Členství Mladorusíni
Ukrajinská nár. dem. str.
(Rusínský klub)

Narození 26. října 1862
Sknyliv
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 9. října 1917 (ve věku 54 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josyp Folys, cyrilicí Йосип Фолис, též Josef Folis (26. října 1862 Sknyliv[1]9. října 1917[1][2]Vídeň[2]), byl rakouský řeckokatolický duchovní a politik ukrajinské (rusínské) národnosti z Haliče, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Působil jako řeckokatolický farář v Sknylivě.[1] Byl národním aktivistou v regionu Lvova. Svůj majetek odkázal ukrajinským institucím.[3]

Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Halič 64. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1911. Poslancem byl do své smrti roku 1917. Pak ho v parlamentu nahradil Volodymyr Bačynskyj.[4]

Patřil k Ukrajinské národně demokratické straně.[1] Zmiňuje se jako mladorusín.[5] Po volbách roku 1907 byl uváděn coby člen poslaneckého Rusínského klubu, po volbách roku 1911 jako člen klubu Ukrajinské parlamentní zastoupení.[4]

Zemřel v říjnu 1917 ve všeobecné nemocnici ve Vídni na těžkou žaludeční chorobu.[2]

Odkazy

Reference

  1. a b c d KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 89. (německy) 
  2. a b c Abg. Folis gestorben. Říjen 1917, čís. 236, s. 6. Dostupné online. 
  3. Фолис Йосип [online]. litopys.org.ua [cit. 2016-01-26]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  4. a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. Czernowitzer Allgemeine Zeitung, 28. 5. 1907, s. 2.

Zdroj