Josef von Fiedler

Josef svobodný pán von Fiedler
Erb Josefa Fiedlera (1839)
Velitel v Praze
Ve funkci: 1853 – 1859
Předchůdce	Friedrich Michael von Fürstenberg
Nástupce	Karl von Mertens
Vojenská služba
Služba	Rakouské císařství Rakouské císařství
Hodnost	polní podmaršál (1849), generálmajor (1848)
Titul	svobodný pán (1859)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef svobodný pán von Fiedler (německy Joseph Freiherr von Fiedler) (17. března 1786 Mohelnice – 28. října 1876 Eger) byl rakouský generál. V armádě sloužil od napoleonských válek, poté byl důstojníkem u různých jednotek po celé monarchii. Jako vojevůdce se prosadil v revolučních letech 1848–1849 a v roce 1849 dosáhl hodnosti polního podmaršála. V závěru aktivní kariéry byl v letech 1853–1859 velitelem v Praze. Po odchodu do výslužby získal titul barona (1859).

Životopis

Narodil se v Mohelnici jako syn lékaře a městského radního Johanna Fiedlera. Do armády vstoupil jako kadet v roce 1806, zúčastnil se tažení v roce 1809 a bojů v letech 1813–1814 se zúčastnil již jako nadporučík. V závěru napoleonských válek padl v roce 1815 v Belgii do zajetí. Později sloužil v Itálii, kde se vyznamenal v bojových akcích proti revolučním hnutím a rychle postupoval v hodnostech (rytmistr 1823, kapitán 1824). Později sloužil v Uhrách, kde byl v roce 1835 povýšen na podplukovníka u pěšího pluku č. 39.^[1], později byl zástupcem velitele u pěšího pluku č. 50.^[2] V roce 1843 dosáhl hodnosti plukovníka a byl jmenován velitelem 51. pěšího pluku.^[3][4]

V revolučním roce 1848 byl v únoru povýšen do hodnosti generálmajora a během povstání v Haliči bombardoval Lvov. V letech 1848–1849 se pod velením generála Šlika zúčastnil bojů proti maďarským povstalcům. V roce 1849 dosáhl hodnosti polního podmaršála, poté byl velitelem divize u 10. armádního sboru v Haliči a krátce velitelem v Krakově.^[5] V letech 1853–1859 zastával funkci velitele pevnosti a vojenské posádky v Praze.^[6][7] V armádě byl penzionoán k datu 30. srpna 1859.^[8] Na penzi žil nejprve v Kroměříži, kde sídlil pluk č. 3, jehož byl majitelem. Tato jednotka byla v roce 1866 přeložena do Prahy a následně do Brna.^[9] Sám Fiedler se v té době usadil u svého mladšího syna v Uhrách, zemřel v Egeru v roce 1876 ve věku 87 let a byl pohřben v místní katedrále.

V roce 1839 byl nobilitován s titulem šlechtic (Edler von Fiedler). Po odchodu do výslužby byl povýšen do stavu svobodných pánů (1859).^[10] Byl nositelem Vojenského záslužného kříže a portugalského Řádu avizských rytířů. Od roku 1853 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 3.^[11][12]

Rodina

Během vojenské služby v Itálii se v roce 1820 v Brescii oženil s Henriettou Girardovou de la Sensée (1800–1887). Z jejich manželství se narodili dva synové, Konstantin (1821–1864) a Friedrich (1827–1876), oba sloužili v c. k. armádě. Důstojníky rakousko-uherské armády byli i potomci v dalších generacích.^[13] Vnuk Heinrich (1856–1932) dosáhl hodnosti polního podmaršála a za první světové války zastával post viceprezidenta Nejvyššího vojenského soudního dvora.^[14]

Odkazy

Reference

Literatura

• VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtický a rytířských rodů 2024; Praha, 2015; s. 102–105 (heslo Fiedler) ISBN 978-80-905324-6-5-

Externí odkazy

• Životopis Josefa von Fiedlera na webu Region Mohelnicko

Zdroj