Josef Veverka (novinář)

RNDr. Josef Veverka
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Stranická příslušnost
Členství ČSSD
Narození 4. února 1903
Nymburk
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 8. října 1971 (ve věku 68 let)
Liberec
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choť Emílie Veverková
Děti Ludmila Skřivanová, Ema Daníčková, Světla Veverková, Zdeněk Veverka
Alma mater Univerzita Karlova
Sorbonna
Profese novinář, spisovatel a politik
Ocenění Cena ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva (2013)
účastník odboje a odporu proti komunismu
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Veverka (4. února 1903 Nymburk[1] – 8. října 1971 Liberec[2][3]) byl český a československý novinář, politik a poválečný poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění za Československou sociální demokracii. Po roce 1948 pronásledován a vězněn.

Biografie

Pocházel ze známého rodu bratranců Veverkových, vystudoval zeměpis na Karlově univerzitě a na pařížské Sorboně. Byl novinářem a politikem, redaktorem tisku a od roku 1920 členem sociální demokracie. V letech 1937–1938 působil jako redaktor listu Ještědský obzor a tajemník strany v Liberci. V období let 1938–1939 byl redaktorem Stráže lidu v Mladé Boleslavi. Od února do května 1940 působil coby vedoucí redaktor Dělnického rozhlasu v Praze. Od roku 1938 do roku 1940 se angažoval v odbojovém Národním hnutí pracující mládeže. V květnu 1940 byl zatčen a odsouzen na dva roky. Po propuštění se opět zapojil do domácího odboje a od roku 1944 do roku 1945 byl znovu uvězněn.[3]

Po válce se stal šéfredaktorem deníku Stráž severu v Liberci, kde ostře protestoval proti totalitárním praktikám KSČ a zasazoval se o obranu německých antifašistů. Od roku 1946 do roku 1948 zasedal v ústředním výkonném výboru ČSSD. Patřil ke stoupencům Majerova křídla.[3]

V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSSD. Setrval zde do parlamentních voleb v roce 1946, pak se stal za sociální demokraty poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal formálně až do voleb do Národního shromáždění roku 1948.[4][5]

Po únorovém převratu v roce 1948 byl propuštěn z redakce Stráže severu a vyloučen ze sociální demokracie. V září 1949 byl internován v pracovním táboře, pak zatčen a v červnu 1950 odsouzen na 12 let vězení. V roce 1954 byl znovu odsouzen na doživotí, později mu trest byl zmírněn na 21 let. Z vězení byl nakonec propuštěn na zásah britské Labour Party v roce 1964.[3]

Během pražského jara v roce 1968 se angažoval v demokratickém hnutí. Angažoval se v přípravném výboru pro obnovu sociální demokracie a působil v čele liberecké organizace K 231.[3] Spolupracoval s Klubem angažovaných nestraníků. Zemřel v roce 1971 na počátku normalizace v Liberci.

V roce 2007 byl navržen[6][7]senátem ČR in memoriam na řád T. G. Masaryka.

Ocenění

V roce 2013 mu byla udělena Cena Václava Bendy (in memoriam).[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Nymburk
  2. ↑ MFN 116770 [online]. biblio.hiu.cas.cz [cit. 2012-01-06]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. ↑ a b c d e Veverka Josef [online]. historiecssd.cz [cit. 2015-02-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-29. 
  6. ↑ senátor Škaloud. www.skaloud.net [online]. [cit. 2007-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-11. 
  7. ↑ 79. USNESENÍ ORGANIZAČNÍHO VÝBORU z 12. schůze konané dne 22. května 2007 k usnesení Podvýboru Organizačního výboru pro státní vyznamenání k návrhům na udělení nebo propůjčení státních vyznamenání
  8. ↑ Slavnostní předání Ceny Václava Bendy 2012 [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2013 [cit. 2017-06-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj