Josef Skotnica

Josef Skotnica
Narození 1. března 1876 nebo 1. března 1875
Raškovice
Úmrtí 4. října 1920 nebo 1920
Těšín nebo Český Těšín
Alma mater Akademie výtvarných umění ve Vídni
Povolání sochař, řezbář a malíř
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Skotnica (1. března 1876 Raškovice, okres Frýdek-Místek – 4. října 1920, Cieszyn, Polsko) byl slezský řezbář a sochař.[1][2]

Biografie

Josef Skotnica se narodil se v Raškovicích jako prvorozený syn místního stolaře a majitele pily Antonína Skotnici. Od dětství se projevovaly jeho umělecké sklony, na přání otce však nastoupil na odbornou dřevařskou školu ve Vrbně pod Pradědem, kde studoval v letech 1889-1891. Následně absolvoval pobyt v Praze, kde vstoupil do sochařské a řezbářské dílny Josefa Krejčíka. Zde měl možnost zdokonalovat se v řezbářství.

Po roztržce s otcem utekl v roce 1895 do Vídně, kde pracoval v řezbářské dílně. Zároveň se dále vzdělával. Na podzim roku 1900 byl zapsán na Akademii výtvarných umění ve Vídni v mistrovské škole Karla Kundmanna, kterou absolvoval v roce 1904.

V dalších letech se snažil najít uplatnění na některé dřevařské škole blíže domovu. Nakonec v roce 1906 přijal místo profesora na dřevařské škole v Zakopaném (C. k. szkoła zawodowa dla przemysłu drzewnego v Zakopanem), v dnešním Polsku.[3]

Sem si také přivedl svou ženu, spisovatelku Mářu (Marii) Ostravickou – Moškořovou, která pocházela ze Starého Města u Frýdku. Zde se jim narodily tři děti – dvě dcery a syn. Zároveň se začaly projevovat zdravotní obtíže. Skotnica trpěl revmatismem a později zřejmě také kostní tuberkulózou.

Přes výbornou zdravotní péči u prof. MUDr. Víta Chlumského, se jeho nemoc zhoršovala. Na konci života byl upoután na lůžko a zemřel 4. října 1920 v nemocnici Milosrdných bratří v Cieszynie. Pochován byl v rodinné hrobce ve Starém Městě u Frýdku.

Tvorba

Sochy Pilnost a Spořivost na průčelí dnešní Základní umělecké školy v Místku

Začínal drobnými řezbářskými pracemi – rámy obrazů, hodinové skříňky, podložky k jelením parůžkům apod. Mezi jeho rané práce patří také dvě dřevěné sochy pro boční oltáře kostela sv. Martina ve Skalici a rámy obrazů křížové cesty tamtéž.

1897-1898 – alegorie Pilnost a Spořivost na budově Městské spořitelny a radnice v Místku (dnešní Základní umělecká škola)

1901 – alegorie Historie (s knihou a perem) a Pedagogika (se svitkem a sovou u nohou) odlité z cementu, umístěné na budově gymnázia v Místku

Odkazy

Reference

  1. ↑ SVOBODA, Jaroslav; MIKOLÁŠ, Jaroslav Ludvík. Josef Skotnica, slezský sochař a řezbář. V Opavě: Slezský studijní ústav, 1950. 31 s. 
  2. ↑ Biografický slovník Slezska a Severní Moravy Seš. 11. Vyd. 1. vyd. Opava [u.a.]: OPTYS 165 S s. ISBN 8070425164. 
  3. ↑ JUŘÁK, Petr. Frýdek-Místek. Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd, 2002. 24 s.

Literatura

  • Svoboda, Jaroslav a Mikoláš, Jaroslav Ludvík. Josef Skotnica, slezský sochař a řezbář: (k 30. výročí jeho smrti). V Opavě: Slezský studijní ústav, 1950. 31 s., [8] s. obr. příl.
  • Juřák, Petr. Frýdek-Místek. Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd, 2002. 24 s.
  • Dokoupil, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Sešit 11. Vyd. 1. Ostrava: Repronis, 1998. 165 s.

Zdroj