José Echegaray y Eizaguirre

José Echegaray y Eizaguirre
Narození 19. dubna 1832
Madrid
Úmrtí 14. září 1916 (ve věku 84 let)
Madrid
Místo pohřbení hřbitov svatého Isidora, Madrid
Povolání dramatik, stavební inženýr, politik, spisovatel, inženýr, matematik a ekonom
Alma mater Escuela Técnica Superior de Ingenieros de Caminos, Canales y Puertos (Universidad Politécnica de Madrid)
Žánr dramaturgie a divadlo
Významná díla Světec či blázen?,
Šílený bůh
Ocenění velkokříž Řádu Alfonse XII. (1902)
Nobelova cena za literaturu (1904)
Velkokříž za vojenské zásluhy s bílou stuhou (1905)
Grand Cross of Naval Merit with white badge (1905)
Echegaray Medal (1907)
… více na Wikidatech
Politická příslušnost Liberální strana
Příbuzní Eduardo Echegaray a Miguel Echegaray (sourozenci)
Podpis Podpis
multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

José Echegaray y Eizaguirre (19. dubna 1832, Madrid – 4. září 1916, Madrid) byl španělský dramatik, politik, matematik a ekonom, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1904[1][2], kterou obdržel společně s francouzským básníkem Frédéricem Mistralem[3].

Biografie

José Echegaray y Eizaguirre byl od mládí obdivovatelem divadla, vystudoval však technické obory a ekonomii. Uplatnil se i v politice – byl členem španělské vlády. Jako dramatik si zachovával přísný morální pohled na umělecké zobrazování lidských osudů a setkával se nadšeným souhlasem četných obdivovatelů. Objevovaly se však i přísné kritické hlasy. Říkalo se, že jeho dramata mají podobu rovnic a matematických problémů, protože jsou psána z pohledu matematika a veřejného činitele, který etické hodnoty neúprosně staví proti slabostem člověka. Nikdo však nemohl popřít, že jeho díla se vyznačují hlubokým mravním pojetím.

Echegeray je autorem asi šedesáti dramat, jejichž hybnou silou je romantická vášnivost a osudovost, na něž se napojuje pozitivistická didaktičnost. Některé jsou psány ve verších. Byly vypočítány na efekt a dočasně zaujaly i diváky v zahraničí (dnes je Echegeray v podstatě téměř neznámým autorem). Roku 1904 mu byla společně s francouzským básníkem Frédéricem Mistralem udělena Nobelova cena za literaturu „… se zřetelem k obsáhlému a geniálnímu dílu, které samostatným a originálním způsobem oživilo velké tradice španělského dramatu.“ (citace z odůvodnění Švédské akademie).

Dílo

José Echegaray y Eizaguirre
José Echegaray y Eizaguirre
  • El libro talonario (1874, Šeková knížka),
  • La esposa del vengador (1874, Mstitelova žena),
  • En puño de la espada (1875, Jílec meče),
  • O locura o santidad (1877, Světec či blázen),
  • En el pilar y en la cruz (1878, Hranice a kříž),
  • En el seno de la muerte (1879),
  • La muerte en los labios, (1880),
  • El gran Galeoto (1881, Velký Galeoto),
  • Lo sublime en lo vulgar (1890),
  • En crítico incipiente (1891),
  • Malas Herencias (1892),
  • El hijo de Don Juan (1892, Syn dona Juana)
  • El estigma (1895, Znamení),
  • Mancha que limpia (1895),
  • Mariana (1895),
  • La duda (1898, Nejistota),
  • El loco dios (1900, Šílený bůh),
  • A fuerza de arrastrarse (1905),
  • Recuerdos (1917, Vzpomínky).

Česká vydání

Odkazy

Reference

  1. ↑ José Echegaray y Eizaguirre, Spanish dramatist – Encyclopaedia Britannica.
  2. ↑ José Echegaray.
  3. ↑ Frédéric Mistral, French poet – Encyclopaedia Britannica.

Externí odkazy

Zdroj