John Poyntz Spencer, 5. hrabě Spencer
| John Poyntz Spencer, 5. hrabě Spencer | |
|---|---|
 | |
| První lord admirality | |
|
Ve funkci: 25. srpna 1892 – 6. července 1895 | |
| Předchůdce | Lord George Hamilton |
| Nástupce | George Joachim Goschen |
| Místokrál v Irsku | |
|
Ve funkci: 6. května 1882 – 30. června 1885 | |
| Předchůdce | Francis Cowper, 7. hrabě Cowper |
| Nástupce | Henry Herbert, 4. hrabě z Carnarvonu |
|
Ve funkci: 23. prosince 1868 – 18. dubna 1874 | |
| Předchůdce | James Hamilton, 1. vévoda z Abercornu |
| Nástupce | James Hamilton, 1. vévoda z Abercornu |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Liberální strana |
| Narození |
27. října 1835 Londýn |
| Úmrtí |
13. srpna 1910 (ve věku 74 let) Althorp |
| Místo pohřbení | Church of St Mary the Virgin, Great Brington |
| Choť | Charlotte Spencer, Countess Spencer (od 1858) |
| Rodiče | Frederick Spencer a Georgiana Poyntz |
| Příbuzní | Charles Spencer, 6th Earl Spencer (sourozenec) |
| Alma mater | Trinity College Harrow School |
| Profese | politik a sběratel umění |
| Ocenění | Podvazkový řád |
| Commons | John Spencer, 5th Earl Spencer |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
John Poyntz Spencer, 5. hrabě Spencer (John Poyntz Spencer, 5th Earl Spencer, 5th Viscount Spencer of Althorp, 5th Baron Spencer) (27. října 1835, Londýn – 13. srpna 1910, Althorp, Anglie) byl britský státník ze starobylého rodu Spencerů. Dvakrát byl místokrálem v Irsku, dvakrát prezidentem Tajné rady a také ministrem námořnictva (prvním lordem admirality). Na přelomu 19. a 20. století patřil k vlivným činitelům Liberální strany, v letech 1894 a 1905 byl kandidátem na funkci premiéra. Byl rytířem Podvazkového řádu a vynikl také jako odborník na problematiku zemědělství.[1]
Politická kariéra
Pocházel z vlivné šlechtické rodiny Spencerů, patřil k mladší hraběcí linii rodiny vévodů z Marlborough[2]. Narodil se v paláci Spencer House v Londýně jako syn admirála 4. hraběte Spencera a jeho první manželky Elizabeth Poyntz (1799–1851). Studoval v Cambridge, v roce 1857 byl zvolen do Dolní sněmovny, ale ještě téhož roku po otci zdědil rodové tituly a vstoupil do Sněmovny lordů. Patřil k liberálům a přátelům W. Gladstona a brzy se zařadil mezi přední mluvčí Liberální strany v Horní sněmovně, již r. 1859 byl jmenován členem Tajné rady, v letech 1859–1861 byl prvním komorníkem (Groom of the Stole) prince Alberta, po jeho smrti působil ve stejné funkci u prince waleského (1862–1866). V roce 1865 získal Podvazkový řád.[3]
V letech 1868–1875 byl místokrálem v Irsku, do této funkce se pak vrátil ještě v letech 1882–1885 a 1886. Diplomatické schopnosti proti vzrůstajícímu irskému nacionalismu uplatnil především v roce 1882, kdy byl v Dublinu zavražděn irský státní tajemník lord Frederick Cavendish. Mezitím byl dvakrát lordem prezidentem Tajné rady (1880–1882 a 1886). Ve třetí Gladstonově vládě byl prvním lordem admirality (1892–1895), po Gladstonově rezignaci byl jedním z kandidátů na post premiéra (1894). Od roku 1902 byl mluvčím liberálů ve Sněmovně lordů, kromě toho zastával hodnost strážce pečeti prince waleského (1901–1907). Po volebním vítězství liberálů v roce 1905 byl znovu kandidátem na post premiéra, ale téhož roku po záchvatu mrtvice ukončil své veřejné působení.
Další veřejné aktivity a rodina
Kromě politiky se od mládí věnoval agronomii a již v letech 1865–1866 byl předsedou vládní komise pro likvidaci dobytčího moru. V letech 1898–1910 byl prezidentem Královské zemědělské společnosti, získal čestné doktoráty v Cambridge, Oxfordu a Dublinu, v letech 1892–1907 byl kancléřem univerzity v Manchesteru. Manchesterské univerzitě v roce 1892 prodal unikátní rodovou knihovnu ze zámku Althorp, která čítala cca 40 000 svazků.
S manželkou Charlotte Seymour (1835–1903) z vedlejší linie rodu markýzů z Hertfordu neměl žádné potomstvo. Hraběcí titul zdědil Johnův mladší bratr Charles Spencer, 6. hrabě Spencer (1857–1922), který patřil též k vlivným liberálním politikům, zastával vysoké funkce u dvora a byl pradědečkem princezny Diany.
Odkazy
Reference
- ↑ Ottův slovník naučný, 23. díl; Praha, 1905 (reprint 2000); s. 792 (heslo Spencer) ISBN 80-7185-338-0
- ↑ Rodokmen vévodů z Marlborough dostupné online
- ↑ LOUDA, Jiří: Coats of Arms of the Knights of the Order of the Garter; Univerzita Palackého, Olomouc, 2020; s. 504 ISBN 978-80-244-5621-8
Literatura
- Ottův slovník naučný, 23. díl, Praha, 1905 (reprint 2000), s. 792; Argo, Praha ISBN 80-7203-324-7
- JENKINS, Roy: Gladstone; Praha, 2000 ISBN 80-7260-040-0
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu John Poyntz Spencer, 5. hrabě Spencer na Wikimedia Commons
- Rodokmen Spencerů Archivováno 10. 12. 2018 na Wayback Machine.
- John Poyntz Spencer, 5. hrabě Spencer
