John Forbes

Admirál John Forbes
(George Romney, 1778, Národní námořní muzeum v Greenwichi)
Narození 17. července 1714
Menorca
Úmrtí 10. března 1796 (ve věku 81 let)
Savile Row
Povolání námořní důstojník a politik
Choť Lady Mary Capell (od 1758)[1][2]
Děti Katherine Wellesley-Pole, Countess of Mornington[1]
Maria Eleanor Forbes[3][1]
Rodiče George Forbes, 3rd Earl of Granard[1] a Mary Forbes, Countess of Granard[3][1]
Příbuzní Priscilla Anne Fane[1], Mary Wellesley-Pole[3][1], William Pole-Tylney-Long-Wellesley, 4th Earl of Mornington[3][1] a Lady Emily Wellesley-Pole[3][1] (vnoučata)
Funkce poslanec Irského parlamentu
první námořní lord
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

John Forbes (17. července 1714, Menorca – 10. března 1796, Londýn, Anglie) byl britský admirál. Pocházel ze šlechtického rodu a u královského námořnictva sloužil od svých dvanácti let. Vynikl za války o rakouské dědictví v bitvě u Toulonu a již v roce 1747 dosáhl hodnosti kontradmirála. Ze zdravotních důvodů později na aktivní službu na moři rezignoval, ale dlouhodobě působil v námořní správě. Během sedmileté války byl povýšen na admirála (1758) a nakonec dosáhl nejvyšší hodnosti velkoadmirála (1781).

Kariéra

Mary Capel (1722–1782), dcera 3. hraběte z Essexu, manželka admirála Johna Forbese

Pocházel ze skotského šlechtického rodu usazeného v Irsku, narodil se jako mladší syn admirála a diplomata Georga Forbese, 3. hraběte z Granardu (1685–1765)[4]. Do námořnictva vstoupil v roce 1726 a sloužil pod svým strýcem admirálem Charlesem Stewartem (1681–1741), později pod admirálem Johnem Norrisem (1670–1749). V roce 1737 byl povýšen na kapitána a za války o rakouské dědictví vynikl v bitvě u Toulonu[5], po bitvě svědčil u válečného soudu s admirálem Lestockem. V roce 1747 dosáhl hodnosti kontradmirála a v letech 1749–1755 byl zástupcem vrchního velitele ve Středomoří (John Byng). V letech 1751–1768 byl poslancem irského parlamentu a v letech 1756–1763 lordem admirality. V této době již fakticky aktivně na moři nesloužil a ze zdravotních důvodů odmítl vrchní velení v Indii i nabídku na funkci guvernéra v New Yorku. V roce 1755 byl povýšen na viceadmirála a v roce 1757 byl členem soudu s admirálem Byngem. Jako jediný nesouhlasil s Byngovým odsouzením k trestu smrti, odstoupil z funkce lorda admirality, ale po změně vlády byl o dva měsíce později do admirality znovu povolán (do konce sedmileté války pak setrval na postu druhého námořního lorda, 1761–1763)[6]. V roce 1758 byl povýšen na admirála a po sedmileté válce obdržel čestnou hodnost generála námořnictva (1763). Nakonec v roce 1781 dosáhl nejvyšší hodnosti velkoadmirála (Admiral of the Fleet).

Jeho jméno nesou Forbesovy ostrovy (Forbes Islands) u břehů Austrálie.

Rodina

Se svou manželkou Mary Capel (1722–1782), dcerou 3. hraběte z Essexu, měl dvě dcery. Starší Catherine (1760–1851) se provdala za 3. hraběte z Morningtonu, staršího bratra maršála Wellingtona. Mladší Mary (1765–1844) byla manželkou 3. hraběte z Clarendonu z rodu Villiersů[7].

Johnův starší bratr George Forbes, 4. hrabě z Granardu (1710–1769), byl před převzetím hraběcího titulu dlouholetým poslancem irského parlamentu, kromě toho sloužil v armádě a za sedmileté války dosáhl hodnosti generála[8].

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i Kindred Britain.
  2. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. ↑ a b c d e Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  4. ↑ Rodokmen rodu hrabat z Granardu dostupné online Archivováno 26. 7. 2019 na Wayback Machine.
  5. ↑ TARABA, Luboš: Sukně proti kalhotám. Válka o rakouské dědictví 1740–1748; Praha, 2019, s. 228–229 ISBN 978-80-7557-176-2
  6. ↑ Personální obsazení funkce lordů admirality v letech 1660–1870 na British History Online dostupné online
  7. ↑ Admirál John Forbes na webu thepeerage dostupné online
  8. ↑ 4. hrabě z Granardu na webu thepeerage dostupné online

Literatura

  • HEATHCOTE, T. A.: British Admirals of the Fleet 1734–1995. A Biographical Dictionary; Londýn, 2008; ISBN 978-0-85052-835-0

Zdroj