John Cromwell

John Cromwell
John Cromwell
Rodné jméno	Elwood Dager Cromwell
Narození	23. prosince 1887 nebo 23. prosince 1886; Toledo
Úmrtí	26. září 1979; Santa Barbara
Alma mater	Howe Military School
Povolání	filmový režisér, divadelní herec, filmový herec, odborář, divadelní režisér, filmový producent, herec a režisér
Aktivní roky	1912–1979
Ocenění	Tony Award for Best Featured Actor in a Play (1952); Hvězda na Hollywoodském chodníku slávy; Donaldson Awards
Choť	Alice Lindahl (?–zemřela 1918); Marie Goffová (1919–1921); Kay Johnsonová (1928–1946); Ruth Nelsonová (1946)
Děti	James Cromwell
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

John Cromwell, rodným jménem Elwood Dager Cromwell (23. prosince 1887^?Toledo – 26. září 1979 Santa Barbara) byl americký filmový a divadelní režisér a herec.

Život

Narodil se 23. prosince 1887 v Toledu a po vystudování Howe High School v Oklahomě v roce 1905 se začal živit jako divadelní herec na Broadwayi. V roce 1912 si změnil jméno na John Cromwell a debutoval ve hře Malé ženy. O rok později se představil i jako režisér v představení The Painted Woman (~ Namalovaná žena).^[2] a v roce 1915 nastoupil do společnosti New York Repertory a dál se věnoval herectví.

Mezi léty 1917–1918 však musel svou kariéru z důvodu první světové války přerušit, ale hned po krátkém působení v armádě se vrátil a ve 20. letech se z něj stal uznávaný broadwayský režisér. Často také spolupracoval s režiséry Frankem Cravenem i Williamem A. Bradym.

V roce 1928 se však přestěhoval do Hollywoodu, podepsal smlouvu s producentem Benjaminem P. Schulbergem od společnosti Paramount Famous Lasky (dnes Paramount Pictures) a začal pracovat jako filmový režisér. Ve filmovém průmyslu právě probíhala revoluce a přecházelo od němých filmů ke zvukovým. Jeho prvním filmem se stala komedie The Dummy (1929), kde účinkoval jako herec a i přesto, že se stále s filmařstvím teprve seznamoval, dostal za úkol režírovat snímek s největší hvězdou studia Georgem Bancroftem.

Onen akční film The Mighty (1929) se stal Cromwellovým prvním sólovým počinem a s Georgem Bancroftem později natočil další tři filmy. Po dalších 10 filmech však od Paramountu odešel a přidal se ke společnosti RKO, která mu poskytovala více individuality a nenaléhala na něj tolik jako Paramount. Po další tři roky natočil celkem 11 filmů, mezi které patří mj. drama Ann Vickers (1933) s Irene Dunne v hlavní roli, Spitfire (1934) s Katharine Hepburnovou či Of Human Bondage (1934) s Bette Davisovou.

Po muzikálu I Dream Too Much (1935) se rozhodl následovat svého přítele a vedoucího společnosti RKO Davida O. Selznicka do studií United Artists a 20th Century Fox, pro které natočil dalších 5 filmů. Selznick ho dál také pověřil natáčením filmů jako Banjo on My Knee (1936), Zajatec na Zendě (1937) i Alžír (1938), který odstartoval kariéru Hedy Lamarrové a Charlese Boyera. Podle něj však Hedy Lamarrová neměla příliš hereckého talentu a proto také nevyhověl přání producenta Waltera Wangera udělat z Hedy Lamarrové „druhou Gretu Garbo“. I přes kritiky, kteří také viděli, že neumí hrát, nakonec prošla jen kvůli své kráse.

Po dalších 9 let natočil 11 filmů, ale v roce 1947 byl vyšetřován Výborem pro neamerickou činnost, za údajnou podporu hollywoodských komunistů a i přesto, že se popsal jako liberální demokrat, se mohl ocitnout na seznamu 200 podezřelých komunistů a jelikož seznam koloval u všech velkých studií, přítomnost jeho jména na seznamu by mu mohla zničit kariéru. Jeho agent ho však ubezpečil, že jeho jméno se na seznamu nenachází a také mu vyjednal výhodnou smlouvu s RKO. Během několika týdnů však společnost koupil producent, milionář a velký antikomunista Howard Hughes, který v ní udělal velké čistky a mnoho scenaristů a techniků ze společnosti vyhodil. Ani Cromwell jeho podmínkám neunikl a nové vedení RKO mu předložilo ultimátum; buď přijme jejich scénáře nebo mu zruší smlouvu. Jejich (podle Cromwella) opravdu špatné a nesmyslné scénáře však přijal, ale kvůli zpoždění výroby ho RKO zapůjčilo studiu Warner Bros., pro které natočil film-noir V kleci (1950).

Po tomto snímku se vrátil k RKO, kde na něj chtěl navázat stejným úspěchem, což se mu však nepodařilo a při natáčení romantického dramatu The Company She Keeps (1951), nedokázal efektivně zdramatizovat matoucí scénář. Téhož roku natočil ještě jeden snímek The Racket (1951), který také nesklidil příliš úspěchu a společnost RKO s ním proto zrušila smlouvu. A jelikož se poté dostal na onu antikomunistickou černou listinu všech hollywoodských studií, jeho režisérská kariéra se zdála být u konce.

Po pěti letech se přesto objevil jako herec ve filmu Top Secret Affair (1957) a během této doby se opět vrátil k divadlu. V roce 1958 mu však přišla nabídka od Columbia Pictures na režii dramatu The Goddess (1958), kterou přijal a snímek se dokonce zařadil mezi jeho nejlepší.

Do konce své kariéry natočil ještě dva nevýznamné snímky (The Scavengers (1959) a A Matter of Morals (1960)) a poté se věnoval už především jen divadlu.

John Cromwell zemřel v roce 1979 na plicní embolii ve věku 91 let.