Johannesteijsmannia

Jak číst taxoboxJohannesteijsmannia
alternativní popis obrázku chybí
Johannesteijsmannia altifrons
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád arekotvaré (Arecales)
Čeleď arekovité (Arecaceae)
Rod Johannesteijsmannia
H.E.Moore, 1961
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johannesteijsmannia je nevelký rod palem, zahrnující pouze 4 druhy. Jsou rozšířeny v jihovýchodní Asii, kde rostou v podrostu tropického deštného lesa. Jsou to palmy velmi neobvyklého vzhledu s rozměrnými celistvými listy a krátkým, někdy i podzemním kmenem. Listy slouží domorodcům zejména jako výborná krytina na střechy. Tyto vzácné palmy jsou velmi vyhledávány pěstiteli a jsou považovány za nejkrásnější palmy na světě.

Johannesteijsmannia altifrons ve svém přirozeném prostředí v Malajsii

Popis

Zástupci tohoto rodu jsou solitérní, otrněné, jednodomé palmy. Kmen je velmi krátký, přímý nebo poléhavý, někdy jen podzemní. U druhu J. perakensis dosahuje délky až 4 metry, ostatní druhy jsou bezkmenné. Listy jsou rozměrné, celistvé, v obrysu kosočtverečné až široce kopinaté, na rubu s bílým oděním, dosahující délky 3 až 7 metrů. Na okraji čepele jsou ve spodní části ostny. Listové pochvy jsou zprvu trubkovité, později se rozpadající na změť vláken. Žilnatina je v podstatě zpeřená, střední žebro probíhá čepelí téměř po celé její délce. Řapík je dobře vyvinutý, v průřezu trojúhlý, na okraji s drobnými, ostrými zuby. Hastula je patrná pouze u rozvíjejících se listů a později mizí.

Květenství jsou krátká, větvená do 1 až 5 řádů, s plstnatou stopkou. Květy jsou smetanově bílé, silně vonné, oboupohlavné, v rámci květenství jednotlivé nebo po 2 až 4 ve vijanech. Kalich (botanika) je miskovitý a zakončený 3 mělkými laloky. Koruna je do 2/3 až téměř k bázi členěná na 3 dužnaté, trojúhelníkovité laloky. Tyčinek je 6 a mají velmi široké, na bázi srostlé nitky. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, které jsou ve spodní části volné a v čnělkové části srostlé v jedinou, protáhlou a tenkou čnělku zakončenou tečkovitou bliznou. Plody jsou jednosemenné a kulovité nebo dvou až trojsemenné a laločnaté peckovice. Mezokarp je korkovitý, za zralosti hnědý a rozpraskaný do pyramidálních políček tvořících povrch plodu. Pecka (endokarp) je tvrdá.[1][2]

Rozšíření

Rod zahrnuje 4 druhy. Je rozšířen v tropické Asii. Druh J. altifrons se vyskytuje v oblasti od jižního Thajska přes pevninskou Malajsii po severní Sumatru a Borneo, zbývající 3 druhy jsou endemity Malajsie. Rostou v podrostu nedotčeného tropického deštného lesa a jsou velmi citlivé na narušení prostředí.[1]

J. altifrons je v některých oblastech hojným druhem, zejména v některých oblastech jižní i severní části Malajského poloostrova a na severní Sumatře. V rámci Bornea se zřejmě vyskytuje pouze v Sarawaku. Roste v nadmořských výškách od úrovně moře až po 1200 metrů. Ostatní druhy mají pouze lokální výskyty na Malajském poloostrově.[2][3]

Název

Rod Johannesteijsmannia byl pojmenován po nizozemském botanikovi jménem Johannes Elias Teijsmann, který žil v 19. století.[1] Je to nejdelší rodové jméno palmy a jeden z nejdelších názvů rostlin vůbec.

Taxonomie

Rod Johannesteijsmannia je v rámci systému palem řazen do podčeledi Coryphoideae, tribu Livistoneae a subtribu Livistoninae. Podle výsledků molekulárních studií je sesterským rodem rovněž asijský rod Pholidocarpus.[4]Johannesteijsmannia byla poprvé popsána pod názvem Teysmannia altifrons v roce 1858 na základě materiálu, který byl nizozemskému botanikovi J. E. Teijsmannovi zaslán jeho známým ze Sumatry, K. F. Stijmanem. Později se ukázalo, že rodové jméno Teysmannia již nese rostlina z čeledi toješťovité. V roce 1961 pro něj proto Harold Emery Moore publikoval nové jméno Johannesteijsmannia. Až do vydání jeho monografie byl znám pouze jediný druh, J. altifrons.[2]

Význam

Palmy rodu Johannesteijsmannia jsou pěstiteli velmi vyhledávány, jsou však dosud v kultuře velmi vzácné. Jsou považovány za nejkrásnější palmy světa. Vyžadují stanoviště chráněné před větrem i slunečním úpalem, propustnou a humózní půdu a stejnoměrnou vláhu. Je možno je pěstovat v tropech i subtropech.[3] Listy těchto palem jsou domorodci místně hojně využívány jako výborná krytina na střechy. V některých oblastech Malajského poloostrova jsou jimi pokryty celé vsi. Domorodci také používají jednotlivé listy jako deštníky. Endosperm mladých plodů je jedlý.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Palmweb: Palms of the World Online. Johannesteijsmannia [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d DRANSFIELD, J. The genus Johannesteijsmannia H. E. Moore Jr.. Gardens' Bulletin. 1972, čís. 26. Dostupné online. 
  3. ↑ a b JONES, David L. Palms of the World. Canberra: Reed Books, 1995. ISBN 0-7301-0420-6. (anglicky) 
  4. ↑ ASMUSSEN, Cony B. et al. A new subfamily classification of the palm family (Arecaceae): evidence from plastid DNA phylogeny. Botanical Journal of the Linnean Society. 2006, čís. 151. 

Externí odkazy

Zdroj