Johann Georg Kühner

Johann Georg Kühner
Johann Georg Kühner
Jiná jména	Jan Jiří Kühner
Narození	1727
Úmrtí	1789 (ve věku 61–62 let); Praha; Habsburská monarchie
Povolání	zvonař
Aktivní roky	1750–1770
Období	pozdní baroko
Děti	Johann Wenzel Kühner
Příbuzní	Karel Bellmann; Karel Ferdinand Bellmann; Anna Bellmannová
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Johann Georg Kühner, česky Jan Jiří Kühner (pokřtěn 25. března 1727 Dolní Jiřetín^[1]^[2] – 1789 Praha) byl pražský zvonař, významný představitel pozdně barokního zvonařství 18. století.^[3]

Život

Narodil se v Dolním Jiřetíně, byl synem Johanna Wentzela Kühnera a jeho manželky Marie Elisabethy. Jako zvonař působil v Praze na Malé Straně, kde odlil mnoho zvonů pro městské i venkovské chrámy a kostely.^[4] Ve zvonařském řemesle dále pokračoval jeho syn Johann Wenzel Kühner. Po jeho smrti převzala zvonařskou dílnu jeho žena Anna Kühnerová, dále pak její zeť zvonař Karel Bellmann z Königsbergu, který se do rodiny přiženil v roce 1810.^[5] Až do roku 1816, kdy vdova Anna Kühnerová zemřela, odléval Bellmann zvony se signaturou Kühner.

Dílo

Většina původních zvonů se nedochovala. Barokní zvony byly ve větší míře v době válek rekvírovány jako, podle tehdejších měřítek, „méně vzácné“.^[6]

Barokní zvonařské umění se vyznačovalo bohatým zdobením. Kühner užíval na svých zvonech bohaté florální motivy, maskarony, postavy andělů a rokajové ornamenty, nápisy české, latinské i německé.

Dochované zvony

1770 umíráček s reliéfem ukřižovaného Ježíše Krista v kostele sv. Petra a Pavla v Mimoni^[7]
1744 zvon opatřený reliéfem sv. Víta, přezdívaný Zvon Václav v kostele svatého Václava a Blažeje v Děčíně
1744 zvon zasvěcený sv. Janu a Pavlovi, přezdívaný Blažej v kostele svatého Václava a Blažeje v Děčíně