Johan Friedrich Schwabe

Johan Friedrich Schwabe
1. inspektor severního Grónska
Ve funkci: 1782–1786
Nástupce	Jens Clausen Wille
Narození	13. února 1749 Stange Norsko Norsko
Úmrtí	2. září 1821 (ve věku 72 let) Ringsaker Norsko Norsko
Děti	Sophie Fredrikke Johansdatter Schwabe
Příbuzní	Fredrikke Dorothea Hieronymusdatter Heyerdahl[1] (vnučka)
Profese	státní úředník
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Johan Friedrich Schwabe (také Johan Fredrik Schwabe; 13. února 1749, Stange – 2. září 1821, Ringsaker) byl norský právník, státní úředník, Lagmann a inspektor Severního Grónska.

Johan Friedrich Schwabe se narodil 13. února 1749 na farmě Sakslund v norském Stange. Byl synem Hanse lužickosrbského rodáka Henricha Schwabeho (1711–1777) a Rebeky Hoffové (1730–1789). V roce 1758 se jeho rodiče rozešli, matka se s ním přestěhovala do Odense v Dánsku, kde navštěvoval katedrální školu a v letech 1766 a 1767 složil dvě zkoušky na Kodaňské univerzitě. Poté se vrátil do Norska, kde pracoval jako úředník a později jako úředník pro některé nižší norské soudy (Sorenskriver).

V roce 1776 žil opět v Kodani, kde působil jako právník. Krátce poté byl opět asistentem svého otce, a to až do jeho smrti. Poté odjel znovu do dánského hlavního města, kde však nemohl najít práci. V roce 1779 byl však pověřen Ove Høegh-Guldbergem a Heinrichem Carlem von Schimmelmannem, aby spolu s Bendtem Olrikem, ačkoli byl zcela neznalý, pozoroval lov velryb v Grónsku. Nakonec v roce 1781 oba předložili Høegh-Guldbergovi závěrečnou zprávu, v níž navrhli některá zlepšení týkající se grónského obchodu. Díky tomu byli oba v roce 1782 jmenováni prvními grónskými královskými inspektory, kteří tehdy zodpovídali za obchod s koloniálními zeměmi a de facto zastávali nejvyšší politickou funkci v závislé zemi. Zatímco Schwabe byl přidělen na sever, Olrik spravoval jižní kolonii. V létě téhož roku odcestoval do Godhavnu, dnešního Qeqertarsuaqu, odkud spravoval svou kolonii.

Jeho práce byla vysoce ceněna a byl oblíbený zejména pro svou píli, pečlivost, šetrnost, přátelskost a skutečnost, že byl příkladným prostředníkem mezi grónským obyvatelstvem a kolonialisty. V roce 1783 dokonce založil fond na pomoc grónským velrybářům. Je považována za první sociální pomoc na světě. V roce 1785 vypukla v Grónsku epidemie skvrnitého tyfu a Schwabe měl obrovský zájem na tom, aby se nemoc omezila a předešlo se jí, a proto osobně vypracoval brožuru, v níž všechny obyvatele o nemoci informoval. Tato brožura byla tak medicínsky správná a podrobná, že i lékaři žasli nad Schwabeho znalostmi. Drsné počasí v Grónsku se však podepsalo na jeho zdraví, a tak ještě téhož roku napsal žádost o návrat, která byla přijata. Vrátil se proto do Norska a nakonec v roce 1787 do Kodaně. V roce 1788 byl jmenován Lagmannem v Norsku, dokud nebyl tento úřad v roce 1797 zrušen. Poté odešel na odpočinek na farmu Rør, kde do své smrti pracoval.^[2][3][4]

V roce 1781 se oženil s Birgithou (Berthe) Henrichsdatter Larsenovou (1754–1827). Manželé měli sedm dětí. Dvě z dcer se provdaly za bratry z rodiny Heyerdahlů, mezi něž patří i dobrodruh Thor Heyerdahl. Mezi jejich potomky patří řada známých osobností.

• Sophie Fredrike (1777–1859), provdaná za Hieronymuse Heyerdahla (1773–1847), starosta Osla
• Rebecca (1782–1866)
• Jens Henrich (1784–?)
• Christian (1787–1841)
• Marie Margrethe (1793–1880), provdaná za Hanse Olaie Fremminga Heyerdahla (1789–1866), kněz, děd malíře Hanse Heyerdahla (1857–1913)
• Rebecca (1794–1866)
• Gunhild (1797–1878)^[5]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johan Friedrich Schwabe na německé Wikipedii.

Zdroj