Joan Prats

Joan Prats i Vallès
Narození 19. listopadu 1891
Barcelona
Úmrtí 14. října 1970 (ve věku 78 let)
Barcelona
Místo pohřbení Hřbitov Montjuic
Alma mater Escola de la Llotja
Cercle Artístic de Sant Lluc
Povolání podnikatel, sběratel umění a kulturní aktivista
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joan Prats i Vallès (1891 Barcelona – 1970 tamtéž) byl katalánský podnikatel (kloboučník), sběratel umění, promotér a organizátor uměleckých aktivit.[1]

Životopis

Velmi se zajímal o umění, mezi jeho přátele patřili Max Ernst, Paul Klee, Joan Brossa a Joan Miró. Podporoval zejména básníka Josepa Vicençe Foixe.

V roce 1936, po vypuknutí Španělské občanské války, odešel Joan Prats s Joanem Miróem do Paříže. Během občanské války bojoval za záchranu katalánského kulturního dědictví a pomáhal při katalánské výstavě v Paříži. V poválečném období, poté, co strávil několik měsíců ve vězení, usiloval o mezinárodní sjednocení avantgardistů. Byl vůdčím duchem a zakladatelem Clubu Cobalto 49 (Agrupació artística), kde se setkávala mladá generace s umělci své doby. Byl také aktivní jako konzultant na katalánské umělecké scéně. Vydal mnoho publikací na téma umění, literatura, filozofie, etnologie a antropologie. Prats byl také zakladatel a spolutvůrce magazínu Dau al Set.

Krátce před svou smrtí byl nejvýznamnějším iniciátorem vzniku nadace Joana Miróa, kdy položil její základy velkým darem uměleckých děl. V roce 1975, tři roky po jeho smrti, bylo otevřeno Fundació Joan Miró – Centre d’Estudis d’Art Contemporani. Roku 1976 vznikla v Barceloně Galeria Joan Prats, pojmenovaná po tomto mecenáši.

Literatura

  • Sylvaine Hänsel, Henrik Karge: Spanische Kunstgeschichte. Berlin 1991, ISBN 3-496-01082-7.

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ Joan Prats i Vallès na Enciclopedia Catalan

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joan Prats i Vallès na německé Wikipedii.

Zdroj