Jiří Friedl

doc. PhDr. Jiří Friedl, Ph.D., DSc.
Doc. PhDr. Jiří Friedl, Ph.D., DSc. (2022)
Doc. PhDr. Jiří Friedl, Ph.D., DSc. (2022)
Narození 1976 (47–48 let)
Zábřeh
Alma mater Slezská univerzita v Opavě
Povolání historik a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé Historický ústav AV ČR
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Univerzita Karlova
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Friedl (* 1976 Zábřeh)[1] je český historik, vědecký pracovník Historického ústavu AV ČR.[2] Věnuje se dějinám Polska, československo-polským a česko-polským vztahům ve 20. století a dějinám střední a východní Evropy ve 20. století.[3]

Biografie

Jiří Friedl po maturitě v roce 1995 na Střední škole informačních a knihovnických služeb v Brně vystudoval v letech 1996–2001 Filozoficko-přírodovědeckou fakultu Slezské univerzity v Opavě, magisterský obor Historie s rozšířenou výukou jazyků, v letech 2001–2004 pak doktorské studium v oboru České a československé dějiny.[4] V roce 2009 se na téže fakultě habilitoval a získal titul docent. V roce 2014 obdržel na Akademii věd České republiky titul doktora věd, DSc.[5]

Badatelsky se věnuje mimo jiné dějinám Polska a polské menšině na Těšínsku ve 20. století.[6][7] Za svou badatelskou i popularizační činnost v oblasti nejnovějších dějin česko-polských vztahů obdržel roku 2011 Bronzový Záslužný kříž Polské republiky.

Věnuje se také pedagogické práci, nejprve přednášel na Karlově univerzitě, poté na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Vydané publikace

Publikací za svoji kariéru vydal značné množství.[8][9] Zde je zmíněno jen několik nejvýznamnějších.

Monografie / kolektivní monografie:

  • Příběh generála Lukase. Přerov: Šárka, 2002, 205 s.
  • Na jedné frontě. Vztahy československé a polské armády (Polskie Siły Zbrojne) za druhé světové války. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2005, 384 s. (vyšlo rovněž v polském překladu pod názvem Na jednym froncie. Czechosłowacko-polskie stosunki wojskowe 1939–1945. Gdańsk – Warszawa 2011)
  • Rozpačité spojenectví. Československo-polské vztahy v letech 1945–1949. Praha: Aleš Skřivan ml., 2008. 399 s. (spoluautor Z. Jirásek; vlastní podíl – část nazvaná Vztahy mezi Československem a Polskem v letech 1945–1949, s. 11-339).
  • Češi a Poláci na Těšínsku 1945–1949 (Czesi i Polacy na Zaolziu 1945–1949). Praha–Brno: Historický ústav AV ČR, Conditio humana 2012, 311 s.
  • Vojáci–psanci. Polská Svatokřížská brigáda Národních ozbrojených sil na českém území v roce 1945. Praha: Vojenský historický ústav, 2015, 167 s.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 9. 8. 2022]
  2. ↑ Historický ústav Akademie věd České republiky - Lidé - Seznam pracovníků -. www.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-25. 
  3. ↑ KRESTÝN, Michal. Nová kniha přibližuje dramatický osud generála Karla Lukase. Šumperský a jesenický deník. 2016-02-22. Dostupné online [cit. 2021-02-03]. 
  4. ↑ Studium – ÚHV [online]. [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. 
  5. ↑ INFO@SABRE.CZ, Sabre, www sabre cz, e-mail:. Prestižní titul „doktor věd“ udělila AV ČR dalším 10 vědcům | Technický týdeník. www.technickytydenik.cz. Dostupné online [cit. 2021-02-03]. 
  6. ↑ The Czechoslovak-Polish War of January 1919 – a brief clash with lasting consequences. Radio Prague International [online]. 2019-01-29 [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ VHU PRAHA [online]. [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Archivovaná kopie. www.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-29. 
  9. ↑ Friedl, Jiří, 1976- js20020527021 - Katalog Národní pedagogické knihovny JAK. katalog.npmk.cz [online]. [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj