Jinořadec

Jak číst taxoboxJinořadec
alternativní popis obrázku chybí
Jinořadec kadeřavý (Cryptogramma crispa)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení kapraďorosty (Pteridophyta)
Třída kapradiny (Pteridopsida)
Řád osladičotvaré (Polypodiales)
Čeleď křídelnicovité (Pteridaceae)
Rod jinořadec (Cryptogramma)
R.Br., 1823
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jinořadec (Cryptogramma) je rod kapradin z čeledi křídelnicovité. Jsou to drobné kapradiny s výrazně dvoutvárnými listy, rostoucí na skalnatých stanovištích. Rod zahrnuje asi 10 druhů a je rozšířen v mírných oblastech severní polokoule, jeden druh v Andách. V České republice se vzácně vyskytuje horský druh jinořadec kadeřavý.

Popis

Jinořadce jsou drobné kapradiny. Oddenek je plazivý až přímý, řídce až bohatě větvený, pokrytý bezbarvými nebo hnědavými plevinami. Cévní svazky jsou typu diktyostélé nebo v dlouze plazivých oddencích typu sifonostélé. Listy jsou výrazně dvoutvárné, dosahující délky 5 až 25 cm. Řapík obsahuje jediný cévní svazek. Čepel je trojúhelníkovitá, kopinatá nebo čárkovitá, 2x až 4x zpeřené, tenké až poněkud tužší, na líci lysé, lesklé nebo matné, na rubu lysé nebo řídce chlupaté. Poslední segmenty listů jsou přisedlé nebo krátce řapíčkaté. Žilnatina (botanika)| je tvořena volnými, jednoduchými nebo vidličnatými žilkami. Fertilní listy jsou delší než sterilní, s úzkými úkrojky. Okraj je po celé délce segmentu podvinutý a tvoří falešnou ostěru chránící výtrusnice. Výtrusné kupky se tvoří na koncích žilek, jsou umístěné podél listového okraje a za zralosti se slívají. Výtrusnice obsahují po 64 sporách. Spory jsou žluté, čtyřstěnné, triletní, s bradavčitým povrchem.[1][2]

  • Severský jinořadec Cryptogramma stelleri

    Severský jinořadec Cryptogramma stelleri

  • Cryptogramma acrostichoides

    Cryptogramma acrostichoides

  • Detail listu C. acrostichoides s nápadnými hydatodami

    Detail listu C. acrostichoides s nápadnými hydatodami

Rozšíření

Rod jinořadec zahrnuje asi 8 až 12 (podle pojetí) druhů. Je to jediný rod čeledi křídelnicovité rozšířený převážně v oblastech mírného pásu. Většina druhů roste v Eurasii a Severní Americe. Na jižní polokouli roste jediný druh, Cryptogramma fumariifolia, rozšířený v Andách v Chile a Argentině.[3][4]

V České republice se vzácně vyskytuje jinořadec kadeřavý. Roste v Krkonoších (Kotelné jámy, Obří důl, Studniční hora), několik roztroušených výskytů je na Šumavě. Na Slovensku roste pouze na Ďumbieru.[5] Vyskytuje se v severní Evropě a v různých evropských pohořích. V Alpách a Karpatech vystupuje až do alpínského stupně.[6][7] V severovýchodním Rusku roste Cryptogramma stelleri, druh s velkým areálem zahrnujícím Asii i Severní Ameriku.[8][2]

Taxonomie

Rod Cryptogramma je v rámci čeledi Pteridaceae řazen do podčeledi Cryptogrammoideae. Mezi blízce příbuzné rody náleží Coniogramme a Llavea.[9]

Zástupci

Význam

Některé druhy jsou využitelné jako pohledné skalničky, kultivace je však obtížná. Jinořadec kadeřavý patří v České republice mezi chráněné rostliny. V zahraničí se pěstují druhy C. acrostichoides a C. stelleri.[3][10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ ALVERSON, Edward R. Flora of North America: Cryptogramma [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b GANGMIN, Zhang et al. Flora of China: Cryptogramma [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b STUDNIČKA, Miloslav. Kapradiny. Atlas domácích a cizokrajných druhů. Praha: Academia, 2009. ISBN 978-80-200-1716-1. 
  4. ↑ Cryptogramma fumariifolia [online]. Ministerio del Medio Ambiente [cit. 2015-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-18. (španělsky) 
  5. ↑ ČEŘOVSKÝ, J. et al. Červená kniha 5: Vyšší rostliny. Bratislava: Príroda a. s., 1999. ISBN 80-07-01085-8. 
  6. ↑ AESCHIMANN, David et al. Flora Alpina. Bern: Haupt, 2004. ISBN 3-258-06600-0. (německy) 
  7. ↑ VILLAR, L. et al. Flora del Pirineo Aragonés. Huesca: [s.n.], 1997. ISBN 84-89862-03-6. (španělsky) 
  8. ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ CHRISTENHUSZ, Maarten J. M.; CHASE, Mark W. Trends and concepts in fern classification. Annals of Botany. Feb. 2014, čís. 113. Dostupné online. 
  10. ↑ OLSEN, Sue. Encyclopedia of garden ferns. Portland, USA: Timber Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-88192-819-8. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj