Jindřich Václav Alexander

Jindřich Václav Alexander
Rodné jméno Jindřich Antonín Alexander
Narození 17. ledna 1867
Praha, Hradčany
Úmrtí 2. prosince 1941 (ve věku 74 let)
Praha, Vršovice
Povolání romanopisec, povídkář, redaktor, vydavatel a překladatel
Národnost česká
Manžel(ka) Anna Alexandrová-Adamcová
Děti Jiřina, Milada, Ludmila
Rodiče Václav Alexander, Marie Alexandrová-Prokopová
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jindřich Václav Alexander v matrice narozených Jindřich Antonín (17. ledna 1867 Praha-Hradčany[1] – 2. prosince 1941 Praha-Vršovice) byl český spisovatel, nakladatel a redaktor.[2][3]

Životopis

Rodiče Jindřicha byli Václav Alexander majitel domu v Praze a Marie Alexandrová-Prokopová, svatbu měli 16. 1. 1863. Oženil se 10. 6. 1895 s Annou Adamcovou (1875–1931). Měli tři dcery: Jiřinu Štorkovou, Miladu Fořtovou (1900–1987) a Ludmilu Jiroutovou (1901–1972).

Jindřich byl sokolským a vojenským spisovatelem, autorem textů o slovanských jazycích. Používal pseudonymy: Alex Alexius, J. V. Hradčanský, Alex Brojnický, J. Strahovský, J. Loretánský.

Věnoval se sokolské činnosti, roku 1895 byl náčelníkem župy plzeňské. Byl nakladatelem, zakladatelem a dlouholetým redaktorem časopisu Zvěsti. (Česko-ruský list věnovaný veřejnému životu, obchodu, umění a písemnictví.) V Praze XIII bydlel na adrese Vršovice 601.

Dílo

Spisy

  • Návod k ruskému čtení – Praha: vlastním nákladem [v. n.], 1900?
  • Slávský jazyk: studie – Praha-Vršovice: v. n., 1900?
  • Čeští důstojníci jako umělci – Praha: v. n., 1901
  • Prvá ruská lístková čítanka – Praha: v. n., 1901?
  • O ruském jazyku – Praha: v. n., 1902
  • Slovanské dny v Záhřebě – Praha: v. n., 1905?
  • Bulharština – Praha: v. n., 1908
  • Srbština – Praha: v. n., 1908
  • The truth about Egypt – London: Cassell and Co., 1911
  • Průkopník slovanství v armádě rakouské – Praha: v. n., 1913
  • O Žižkovu – Praha-Vršovice: v. n., 1920–1922
  • Z toku života – Praha-Vršovice: Zvěsti, 1927

Jiné

  • Malí Sokolové: dárek veškeré mužské mládeži české – upravil. Praha-Žižkov: v. n.
  • Amor: ilustrovaná sbírka četby pikantně zábavní – pořádal a vydával. Praha: v. n., 1892–1893
  • Anthologie tělocviku: sbírka výroků a posudku lékařů, státníků filosofů, různých dob a národů o tělocviku – sebral. Praha: v. n., 1896
  • Památník vydaný k oslavě padesátiletého panování Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I., jakož i dvěstěletého trvání Pražského 28. pěšího pluku Humberta I., krále italského – za přispění čelných uměleckých závodů a spolupracovníků upravil. Praha: 1898
  • Památník Sokola Žižkovského k oslavě dvacetiletého trvání – redigoval. Praha: Sokol Žižkov, 1891
  • Erinnerung an den siebzigsten Geburtstag Seiner Majestät des Kaisers Franz Josef I. – unter Mitwirkung zahlreicher Mitarbeiter herausgegeben. Prag: v. n., 1901
  • Krása i síla: Sbírka obrazů z přírody i ze života. I – řídil. Praha: v. n., 1901
  • Pod praporem 28. pluku: sbírka vojenských povídek, humoresek, črt a kreseb – za přispění Rudolfa Jaroslava Kronbauera ... pořádal. Praha: Alois Hynek, 1901–1925
  • Zdar IV. sletu Sokolstva slovanského 1901 – upravil. Praha: v. n., 1901
  • Prvá ruská čítanka pro český lid – upravil. Praha: v. n., 1902–1903
  • Ilustrované cizojazyčné zábavné romány, povídky a humoresky – redigoval. Praha: 1903
  • Krasopisná předloha ruského psacího písma – upravil. Praha: v. n., 1904
  • Pervyj russkij putevoditel’ po Čechii, Moravii i drugim avstrijskim slavjanskim zemljam – izdanije I. V. Alexandra; perevel’ s češskago A. A. Ergart. Praga, Moskva: 1904/1905
  • Nejhlavnější slova ze slovanské mše pravoslavné sv. Jana Zlatoústého: každému Čechu úplně srozumitelné: písmem latinským – upravil. Praha: Zvěsti, 1904
  • Dr. Richard Baťka proti největšímu pěvci Wagnerovskému Karlu Burianovi – vydal. Praha: Dresen: Berlin: Hamburg: v. n., 1906
  • Chorvatská čítanka – za příčinou výpravy na slávský jih upravil J. V. Alexander; přehlédl Stanislav Markovič. Praha: Springer, 1906
  • Azbuka – upravil. Praha: 1913
  • Novi pravopis československi – 1929, pod jménem J. V. Hradčanski – utopické dílko, jehož nosnou myšlenkou bylo vytvoření jednotného pravopisu česko-slovensko-lužicko-srbsko-slovinsko-chorvatského
  • Kapitánova dcerka – A. S. Puškin; z ruské předlohy přeložil Josef Kopta; třinácti dřevoryty opatřil Václav Fiala, [typografická úprava, vazba a obálka jsou provedeny podle návrhů J. V. Alexandra]. Praha: Evropský literární klub, 1937
  • Vlastní silou!: nástin života Jana Kolátora, českého člověka, který nevyhrál, nezdědil, ale vlastní houževnatostí dobyl si zámožnosti – dle jeho vypravování upravil. Praha: v. n., 1938

Odkazy

Reference

  1. ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová Tribuna, 1923. 160 s. S. 3. 
  3. ↑ Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 19. 

Externí odkazy

Zdroj