Jižní Sulawesi

Jižní Sulawesi
Sulawesi Selatan
Makassar, Fort Rotterdam
Makassar, Fort Rotterdam
Jižní Sulawesi – znak
znak
Jižní Sulawesi – vlajka
vlajka
Motto: Todo Poli
Geografie
Hlavní město Makassar
Souřadnice
Rozloha 62 483 km²
Časové pásmo UTC+8
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 7 494 701 (2 005)[1]
Jazyk bugiština
Národnostní složení Bugisové (42 %), Makassarové (25 %), Toradžové (9 %), Mandarové (6 %)[2]
Náboženství islám (většina), křesťanství
Správa regionu
Stát IndonésieIndonésie Indonésie
Nadřazený celek Indonésie
Druh celku provincie
Podřízené celky 21 krajů (kabupaten) a 3 města (kota)
Mezinárodní identifikace
Označení vozidel DD
Oficiální web www.sulselprov.go.id
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jižní Sulawesi (indonésky Sulawesi Selatan) je jedna z provincií Indonésie. Rozkládá se převážně na jihozápadním výběžku ostrova Sulawesi, částečně zasahuje i do centrální části ostrova. K území patří také souostroví Selayar na jihu. V roce 2004 byla odtržením západní části vytvořena provincie Západní Sulawesi, dalšími sousedními provinciemi jsou Střední Sulawesi a Jihovýchodní Sulawesi. Hustota zalidnění je asi 120 obyv./km², což je zhruba indonéský průměr.

Velká část území provincie je hornatá

Hlavním a největším městem je Makassar (přes milion obyvatel, dříve známý jako Ujung Pandang) ležící na pobřeží Makassarského průlivu. Dalšími většími městy jsou Parepare a Palopo. Nejpočetnějším etnikem jsou Bugisové, kterých zde žijí více než 3 miliony. Jižní Sulawesi je jejich hlavní domovinou.

V provincii se nachází nejvyšší bod ostrova, za který je někdy považován vrchol hory Rantemario (3478 m), jindy vrchol Rantekombola (3455 m).

Reference

  1. Regional Investment Development Directorate - Indonesia: Profile of South Sulawesi [online]. [cit. 2010-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Indonesia's Population: Ethnicity and Religion in a Changing Political Landscape. [s.l.]: Institute of Southeast Asian Studies, 2003. ISBN 9812302123. 

Externí odkazy

Zdroj