Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna

Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna
Erb Bruntálských z Vrbna
Erb Bruntálských z Vrbna
Moravský zemský hejtman
Ve funkci:
1667 – 1667
Panovník Leopold I.
Předchůdce Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu
Nástupce František Karel Libštejnský z Kolovrat
Narození 17. století
Úmrtí 9. února 1682
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Titul Hodnostní korunka náležící titulu hrabě 1652 hrabě
Rodiče Štěpán Bruntálský z Vrbna
Anna z Oppersdorfu
Zaměstnání politik
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna (asi 1615 – 9. února nebo 2. září[1]1682 Praha) byl moravský šlechtic ze slezské linie rodu Bruntálských z Vrbna. Působil jako voják císařské armády a v letech 1662–1682 zastával významné zemské úřady na Moravě, mj. moravského zemského hejtmana.

Život

Narodil se jako syn Štěpána Bruntálského z Vrbna a jeho manželky Anny z Oppersdorfu.[2]

V posledních letech třicetileté války bojoval pod velením generálů Mercyho, Hatzfelda a Motecuccoliho a dále v bojích švédsko-polské války a proti Turkům u St. Gotthardu v roce 1664.

V roce 1652 byl spolu se svým strýcem Bernartem Bruntálským z Vrbna povýšen do hraběcího stavu.

Jiří Štěpán byl postupně majitelem rozsáhlého panství, do kterého patřily Letovice, Velké Heraltice, Dobrostavice, Königsberg, Nažidla a další. V roce 1668 koupil zámek ve Velkých Heralticích i s celým heraltickým panstvím. V 70. letech 17. století zámek přestavěl italský stavitel usazený v Opavě Lorenc Nicolo.[3] Na vnitřním vybavení zámku a především zámecké kaple se podílel sochař a štukátor Andreas Anrath.[4]

Při smrti Jiřího Štěpána z Vrbna nebyla stavba zámku ještě dokončena.

„ Zámek, ve kterém jedna strana nová, již sice až po dach vybudovaná, však vrchní štok bez povalův, dlážky, dveří a oken se nachází. “
— Pozůstalostní inventář Jiřího Štěpána Bruntálského z Vrbna z roku 1682[5]

Manželství a potomstvo

Jiří Štěpán byl dvakrát ženatý a z obou manželství měl celkem nejméně 23 dětí.

  • z prvního manželství s Johanou z Bernsteinu měl 16 dětí, z nichž se pouze dcera Anna Helena dožila vyššího věku a provdala se za hraběte Pražmu z Bílkova.
  • Jeho druhou manželkou byla hraběnka Marie Alžběta Kinská, vdova po Bohuslavu Berkovi z Dubé, s níž měl několik dětí. Synové Ferdinand Oktavián[6], Václav Albrecht (1659-1732), který se oženil s Marií Augustou princeznou z Fürstenbergu. Tato rodová linie však vyhasla roku 1757 v osobě jejich syna Karla Václava, jenž padl v boji poblíž Vratislavi.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-03-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ STIBOR, Jiří. Bruntálští z Vrbna. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 10. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-502-4. S. 45.
  3. ↑ INDRA, Bohumír. Přestavba starého a stavba nového zámku ve Velkých Heralticích koncem 17. a 18. století. Časopis Slezského muzea. 1996, roč. B 45, čís. 1, s. 1. Dále jen Přestavba starého a stavba nového zámku ve Velkých Heralticích. ISSN 1211-3131. 
  4. ↑ Přestavba starého a stavba nového zámku ve Velkých Heralticích, s. 3.
  5. ↑ Přestavba starého a stavba nového zámku ve Velkých Heralticích, s. 5.
  6. ↑ BLKÖ:Wrbna-Freudenthal, Ferdinand Octavian – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2023-03-22]. Dostupné online. (německy) 

Literatura

  • INDRA, Bohumír. Přestavba starého a stavba nového zámku ve Velkých Heralticích koncem 17. a 18. století. Časopis Slezského muzea. 1996, roč. B 45, čís. 1, s. 1–15. ISSN 1211-3131. 
  • MAŠITOVÁ, Petra. Sonda do každodennosti barokního kavalíra. (Pozůstalostní inventář Jiřího Štefana, hraběte z Vrbna a Bruntálu). Sborník bruntálského muzea. 2003, roč. 6, s. 56–75. ISSN 1801-2205. 
  • STIBOR, Jiří. Bruntálští z Vrbna. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 10. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-502-4. S. 23–50.

Zdroj