Jevgenij Velichov

Jevgenij Pavlovič Velichov
Narození 2. února 1935
Moskva
Úmrtí 5. prosince 2024 (ve věku 89 let)
Mersin nebo Moskva
Alma mater Fyzikální fakulta Moskevské státní univerzity
Pracoviště Kurčatovův institut
Moskevský fyzikálně-technický institut
Obory atomová fyzika, fyzika, fyzika plazmatu a jaderná energetika
Ocenění Medaile 100. výročí narození Vladimira Iljiče Lenina (1970)
Řád rudého praporu práce (1975)
Státní cena SSSR (1977)
Leninova cena (1984)
Hrdina socialistické práce (1985)
… více na Wikidatech
Rodiče Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ134929464
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jevgenij Pavlovič Velichov (rusky Евгений Павлович Велихов; 2. února 1935 Moskva – 5. prosince 2024)[1] byl ruský fyzik, pedagog a veřejný činitel.

Je vnukem železničního stavitele Pavla Velichova. V roce 1958 absolvoval fyzikální fakultu Lomonosovovy univerzity, kde v roce 1964 získal doktorát a v roce 1968 profesuru. Zaměřil se na fyziku plazmatu a na elektrotechniku, zabýval se výzkumem laserů a magnetohydrodynamických generátorů.[2] Publikoval více než 200 vědeckých prací a podílel se na objevu elektrotermální nestability. Od roku 1961 pracoval v Kurčatovově institutu, v letech 1988–2015 byl jeho ředitelem a od té doby zastává funkci čestného prezidenta. Založil fakultu energetiky na Moskevském fyzikálně-technickém institutu a v letech 1976–1986 byl jejím děkanem. Od roku 1974 byl členem Akademie věd Sovětského svazu a od roku 1978 jejím místopředsedou, v letech 1991–1996 byl místopředsedou Ruské akademie věd. Byl jmenován do odborné komise pro likvidaci následků černobylské havárie a doprovázel Michaila Gorbačova na mezistátních jednáních o jaderném odzbrojení.[3] Vedl mezinárodní program ITER (2010–2012).[4][5]

Velichov byl členem ústředního výboru Komsomolu. V roce 1971 vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu a v roce 1989 byl zvolen do jejího ústředního výboru, členem strany byl až do jejího rozpuštění v roce 1991. V letech 1984–1989 byl poslancem Nejvyššího sovětu Sovětského svazu, byl také zvolen delegátem Sjezdu lidových poslanců. V letech 2005–2014 byl prvním tajemníkem Občanské komory, poradního sboru ruské vlády.[6] Působil také v ruském pugwashském výboru a v dozorčí radě Gazpromu.

Byla mu udělena Státní cena SSSR (1977), Leninova cena (1984), titul Hrdina socialistické práce (1985), Řád Za zásluhy o vlast (2015) a Řád Alexandra Něvského (2024). Byl členem Národní strojírenské akademie Spojených států a Bulharské akademie věd a držitelem čestného doktorátu Londýnské univerzity a University of Notre Dame.[7]

Reference

  1. ↑ Умер академик Евгений Велихов. RIA Novosti [online]. 2024-12-05 [cit. 2024-12-05]. Dostupné online. (rusky) 
  2. ↑ Evgeny Velikhov [online]. Science Council for Global Initiatives [cit. 2024-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Evgeny Velikhov [online]. Physics Today [cit. 2024-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ H.E. Mr. Evgeny P. Velikhov [online]. United Nations [cit. 2024-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Evgeny Velikhov (1935-2024). ITER [online]. 2024-12-06 [cit. 2024-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Skolkovo: High-tech project raises awareness [online]. Financial Times [cit. 2024-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Dr. Evgeny P. Velikhov [online]. National Academy of Engineering [cit. 2024-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj