Jevgenij Chrunov

Jevgenij Vasiljevič Chrunov
Kosmonaut CPK
Státní příslušnost SSSR/Rusko
Datum narození 10. září 1933
Místo narození Prudy, Tulská oblast, SSSR
Datum úmrtí 19. května 2000
Místo úmrtí Moskva, Rusko
Jiné zaměstnání Inženýr
Hodnost Plukovník
Čas ve vesmíru 1d 23h 45m
Kosmonaut od 1960
Mise Sojuz 5, Sojuz 4
Kosmonaut do 1980
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jevgenij Vasiljevič Chrunov, rusky Евгений Васильевич Хрунов (10. září 1933 obec Prudy[1], Tulská oblast, SSSR19. května 2000, Moskva, Rusko) byl sovětský kosmonaut. Do kosmu se dostal jako velitel Sojuzu 5 v roce 1969.[2].

Život

Jeho otec byl celý život traktoristou. Jevgenijova rodina byla velká, měl šest bratrů a čtyři sestry, dvě z nich zemřely. Jejich vesnici zabrali Němci už v září 1941, v prosinci téhož roku ji Rudá armáda osvobodila, ovšem vesnice byla celá v plamenech. Noc 6. prosince strávili všichni ukryti ve sklepě a tento zážitek si Jevgenij nesl celým životem. V dubnu 1948 otec zemřel, nejstarší bratr šel na vojnu, ostatní dřeli v kolchozu. Po skončení základní školy pokračoval ve studiu na zemědělské průmyslové škole. Po čtyřech letech se stal mechanikem a vzápětí narukoval na vojnu, k letectvu. Do oddílu prvních kosmonautů byl vybrán roku 1960.

K letu nastoupili v lednu 1969, když byly venku kruté mrazy, vichr. Mezi lidmi řádila hongkongská chřipka, v přípravném období všichni chodili s rouškou na ústech, denní lékařské kontroly. Přesto tým na start z Bajkonuru se Sojuzem 5 pustili. V týmu kosmonautů byl veden od 9. března 1960 do 25. prosince 1980. Měl letět ještě v roce 1980, nominaci odmítl. V roce 1972 obhájil kandidátskou práci a o několik let později doktorskou. O svých zkušenostech napsal poutavou knihu Kosmonautovy všední dny. Byl ženatý a měl jedno dítě. V roce 1990 měl hodnost plukovníka. Zemřel nemocný ve věku 66 let.

Let do vesmíru

Nahoru letěl jako inženýr-výzkumník s Volynovem a Jelisejevem v roce 1969, kdy mu bylo 35 let. Mise Sojuzu 5 začala startem z Bajkonuru. Na oběžné dráze se spojili s lodí Sojuz 4, což byl také hlavní cíl letu, přestoupil s Jelisejevem do ní a s ní se vrátil k Zemi. Přistáli jako jiné Sojuzy kabinou na padácích, asi 40 km od Karagandy. Měli v oné změně lodí světové prvenství.

Odkazy

Reference

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti SSSR, s. 353. 
  2. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Jevgenij Vasiljevič Chrunov, s. 94. 

Externí odkazy

Zdroj