Jestřebí (okres Česká Lípa)

Jestřebí
Vyhlídka z jestřebského hradu na obec
Vyhlídka z jestřebského hradu na obec
Znak obce JestřebíVlajka obce Jestřebí
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Česká Lípa
Obec s rozšířenou působností Česká Lípa
(správní obvod)
Okres Česká Lípa
Kraj Liberecký
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°36′31″ s. š., 14°35′5″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 835 (2023)[1]
Rozloha 22,11 km²[2]
Nadmořská výška 259 m n. m.
PSČ 471 61, 472 01
Počet domů 230 (2021)[3]
Počet částí obce 3
Počet k. ú. 3
Počet ZSJ 4
Kontakt
Adresa obecního úřadu Jestřebí 142
471 61 Jestřebí
obec@jestrebi.eu
Starosta Ing. Karel Schreiner
Oficiální web: www.jestrebi.eu
Jestřebí na mapě
Jestřebí
Jestřebí
Další údaje
Kód obce 561665
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jestřebí (německy Habstein) je obec v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji, ležící 9 km jihovýchodně od města Česká Lípa a 6 km severozápadně od města Doksy. Dnešní obec je nástupcem původního městečka Krušina, které leželo přímo na úpatí hradního kopce a dodnes se z něj dochovala jen uprostřed hřbitova stojící zvonice původního, později rovněž zaniklého kostela. Do obce Jestřebí spadají vesnice Újezd, Pavlovice a Popelov a samoty či zaniklá sídla Podolec, Nový Svět a Chvístec (německy Quis). Žije zde 835[1] obyvatel.

Historie

MOŽNÉ PORUŠENÍ AUTORSKÝCH PRÁV

©

Část obsahu této stránky, přístupná nyní pouze v její historii, byla odstraněna kvůli podezření z porušení autorských práv, neboť se nápadně podobá textu z:

https://jestrebi.eu/historie-a-pamatky/
Tato stránka je proto nyní zapsána na Wikipedie:Porušení práv. Odstraněný text bez vysvětlení neobnovujte. Pokud jste autorem materiálu a souhlasíte s podmínkami naší licence GFDL a licence CC BY-SA 3.0, pošlete prosím souhlas e-mailem dle pokynů na Nápověda:Svolení autora nebo na internetové stránce, ze které text pochází, uveďte jeho licencování dle GFDL a CC BY-SA 3.0. Pokud se nepodaří původ textu ověřit, bude po týdnu posouzeno jeho odstranění. Jestliže si nevíte rady, navštivte prosím stránku Wikipedie:Potřebuji pomoc.
Pro vkladatele šablony:
Najděte autora a vložte mu na diskusní stránku:
{{subst:copyvio autor|Jestřebí (okres Česká Lípa)|2=https://jestrebi.eu/historie-a-pamatky/}} --~~~~
případně použijte pro nové přispěvatele:
{{subst:copyvio nováček|Jestřebí (okres Česká Lípa)|2=https://jestrebi.eu/historie-a-pamatky/}} --~~~~
a vložte sem:
* [[Jestřebí (okres Česká Lípa)]] z [https://jestrebi.eu/historie-a-pamatky/] --~~~~

Pod jestřebským hradem vznikla vesnice Krušina, prvně jmenovaná roku 1352 a od roku 1405 označována jako městys. Není však jasné, zda tato obec ležela severozápadně od hradu na břehu Novozámeckého rybníka nebo se jedná o dnešní polohu s jiným jménem. Okolo roku 1480 má již obec jednoznačně stejné jméno jako dnes, neboli Jestřebí. Od počátku je centrem řemesel a obchodu nevelkého jestřebského zboží. Již rokem 1407 se zde uvádí mlýn a v 16. století zde fungoval pivovar. To již bylo Jestřebí součástí rodící se domény Wartenberků s centrem na Novém Zámku v nedalekých Zahrádkách. Většina obyvatel se živila zemědělstvím. Řemeslníci se postupně sdružovali do cechů, z nichž je doložen první z roku 1706, a to pro zedníky a pokrývače. Na přelomu 18. a 19.století zde bylo nejméně 13 cechů, z nichž některé sdružovaly i více řemesel. Působilo zde 32 cechovních mistrů, mistr mlynářský a hostinec.

Okolo roku 1806 byla dokončena císařská silnice od Mladé Boleslavi na Lípu a Rumburk, na níž byla v Jestřebí napojena silnice na Prahu, která se až doposud městysu vyhýbala. V roce 1867 byla dokončena železniční trať z Bakova do Lípy a to vedlo k rozvoji vyhlášených dobytčích trhů v městečku. Do roku 1900 se konaly na návsi a potom pro ně bylo zřízeno tržiště v ulici za školou. Za nákupem dobytka sem jezdili vlakem obchodníci až z Nizozemska. Po uzavření obchodů probíhal před školou jarmark se zbožím místní produkce, ale i s výrobky z okolních měst, jako např. cukrovinky z Dubé a obuv z Mimoně. Městys vybavený poštou, záložnou, četnickou stanicí, třemi pekaři, sedmi hostinci, dvěma řezníky atd. Takto fungovalo až do roku 1945.[4]

Památky

  • Farní kostel sv. Ondřeje, zasvěcený apoštolu Ondřejovi byl zbudován jako náhrada za vyhořelý kostel původní v  letech 1780–1781 a dne 30. listopadu 1781 byl kostel vysvěcen tehdejším arciděkanem z Horní Police, P. Wenzelem Hocke. Prvním farářem byl v následujícím roce ustanoven P. Florián Knobloch. V letech 1788 - 1790 se pak dokončovala vnitřní výzdoba. Autorem maleb v kostele je jezuitský malíř Josef Kramolín,[5] který rovněž pracoval na výzdobě kostela v nedalekém městysu Holany.
  • Socha sv. Antonína Paduánského na podstavci s reliéfy trojice světců a Archanděla Michaela. Socha je památkově chráněna od roku 1958 a je řazena mezi mezi důležité doklady sochařství severních Čech z počátku 19. století (byla vytvořena pravděpodobně v roce 1819).[6]
  • Zvonice při vstupu do areálu jestřebského hřbitova (na úpatí hradního kopce) je pozůstatkem původního farního kostelíka obce Krušina. V jádře se jedná o gotickou stavbu, později doplněnou novější fasádou. Dnes se zde nachází jediný zvon s velice příjemným zvukem, který nechal pro neznámý kostel ulít hrabě Jakub Černín z Chudenic. Dodnes se nezjistilo odkud a jak se tento zvon do Jestřebí dostal. V přízemí zvonice se nachází malá márnice.
  • Svatá cesta se nachází u jedné ze zdí jestřebského hřbitova. Tvoří ji sedm výklenkových kaplí zasvěcených Panně Marii Sedmibolestné. Větší kaple uprostřed se sochou Panny Marie byla nazývána „Lurdskou jeskyní″.[7] Jedná se v podstatě o křížovou cestu, rozšířenou o zastavení z Ježíšova života od jeho dětství (např. Útěk do Egypta nebo Dvanáctiletý Ježíš v Chrámě). Je to barokní architektura, místy poněkud poškozená. Spolu se hřbitovem je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.[8]
  • Zřícenina hradu Jestřebí se tyčí v dominantní poloze na pískovcovém skalním suku nad obcí. Jedná se o částečně do skály vysekaný hrad vyhledávaný hojně turisty. Nejpozoruhodnějším zbytkem hradu je v pískovci vytesaná prostora s významnými relikty šlapacího kola rumpálu. Pozoruhodná je rovněž absence klasických hradeb. Vrchol skalního bloku byl opatřen cimbuřím.
  • Barokní fary v Jestřebí a v Pavlovicích
  • Zděné a roubené domy v Pavlovicích a v Jestřebí jako příklady původní německé lidové architektury
  • Dlážděná cesta s Knížecí studánkou v Pavlovicích

Chráněná území

Do katastru Jestřebí zasahuje národní přírodní rezervace Novozámecký rybník, která je zapsána mezi světově významné mokřady Ramsarské úmluvy. Dále pak zde byla zapsaná přírodní rezervace Slunečný dvůr, v jehož sousedství, z převážné části už mimo katastr obce, bylo další chráněné území Konvalinkový vrch.[9] V červenci 2012 byla na katastrech Jestřebí a sousedního města Doksy vyhlášena nová národní přírodní památka Jestřebské slatiny a jak Sluneční dvůr, tak Konvalinkový vrch do ní byly zahrnuty a samostatný status ztratily.

Do katastru obce Jestřebí zasahuje krajinná památková zóna Zahrádecko, prohlášená vyhláškou MK ČR č. 208/1996 Sb., ze dne 1. července 1996, o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny.

V části katastru obce Jestřebí – k. ú. Pavlovice byla prohlášena opatřením obecné povahy vesnická památková zóna Pavlovice.

Společenské organizace

Fotbalový tým mužů TJ Jestřebí-Provodín zakončil sezonu 2018/2019 v okresu Česká Lípa na 6. místě čtrnáctičlenné tabulky. V sezóně 2019/2020 opět hraje o přední příčky v OP.[10]

Doprava

U obce je důležitá křižovatka silnic (I/9 a I/38). Přímo v Jestřebí se nacházejí autobusové zastávky Jestřebí, škola a Jestřebí, křiž., přičemž na druhé z těchto zastávek zastavují i dálkové autobusy na trase z Prahy do Nového Boru a Rumburka. Dále jsou na území obce autobusové zastávky Jestřebí, Újezd, Jestřebí, Podolec a Jestřebí, Pavlovice. Železniční stanice Jestřebí, ležící na železniční trati 080 z Bakova nad Jizerou přes Českou Lípu do Jedlové, se však nachází v sousední obci Provodín.

Galerie

  • Kostel sv. Ondřeje
    Kostel sv. Ondřeje
  • Zvonice a hřbitov v Jestřebí
    Zvonice a hřbitov v Jestřebí
  • Obec Jestřebí s hradem
    Obec Jestřebí s hradem
  • Kostel a kaple v Pavlovicích
    Kostel a kaple v Pavlovicích
  • Vesnička Popelov v údolí Švábského potoka, chaloupka – příklad místní německé lidové architektury
    Vesnička Popelov v údolí Švábského potoka, chaloupka – příklad místní německé lidové architektury

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Obec Jestřebí | Historie obce. jestrebi.eu [online]. [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 4. Praha: freytag&berndt, 2007. ISBN 978-80-7316-287-0. Kapitola Máchův kraj, s. 76. 
  6. ↑ Památkový katalog: Socha sv. Antonína Paduánského [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-10-09]. Dostupné online. 
  7. ↑ Místopis.eu: Jestřebí.
  8. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 125634 : hřbitov se zvonicí a sloupem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  9. ↑ MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 22. 
  10. ↑ Radek Valenta. OP. Českolipský deník. Červen 2011, roč. 18, čís. 22. června, s. 15. ISSN 1214-8462. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj