Jestřábník oranžový

Jak číst taxoboxChlupáček oranžový
alternativní popis obrázku chybí
Chlupáček oranžový (Pilosella aurantiaca)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod chlupáček (Pilosella)
Binomické jméno
Pilosella aurantiaca
(L.) F.W.Schultz & Sch.Bip., 1862
Synonyma
  • Hieracium aurantiacum
  • jestřábník oranžový
  • jestřábník rudokvětý [1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlupáček oranžový (Pilosella aurantiaca), dříve též uváděný jako jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum), je dekorativní a často v zahradách pěstovaná oranžově kvetoucí květina, vytrvalý druh patřící do rodu chlupáček (Pilosella), který byl dříve na úrovni podrodu součástí široce pojatého rodu jestřábník (Hieracium).

Rozšíření

Druh se primárně vyskytuje především v horách střední Evropy, ve Skandinávii a na pomezí Finska a Ruska, sekundárně se rozšířil téměř do celé Evropy, Severní Ameriky i do Austrálie. V České republice se původně vyskytoval jen na Šumavě, v Krkonoších, na Králickém Sněžníku a v Beskydech, druhotně pak roste na mnoha dalších místech republiky, kde byl pravděpodobně záměrně vysazen nebo se v nedávné době sám rozšířil.

Vyrůstá na vlhčích, hlinitých, kyselých a na živiny chudých půdách na horských loukách a pastvinách, na světlých mýtinách a okrajích lesů, podél komunikací, v parcích a okolí zahrad, kam se rozšiřuje únikem semen z uměle pěstovaných rostlin.[2][3]

Popis

Vytrvalá, značně chlupatá bylina s lodyhou dorůstající do výše 25 až 50 cm. Z větvícího se šikmého oddenku vyrůstá přízemní listová růžice podlouhle vejčitých, mělce zoubkovaných, dlouze chlupatých, světle zelených a na rubu nasivělých listů, z jejichž paždí vyrůstají plazivé kořenující výběžky. Z růžice vystupuje přímá, nevětvená lodyha porostlá bílými chlupy a jen řídce černavými žlázkami. Lodyha je olistěná jen ve spodní části 3 až 4 elipticky protáhlými až kopinatými, na vrcholu zaokrouhlenými, po obvodě mělce zubatými nebo celokrajnými, měkce chlupatými listy.

Drobné, nápadně zbarvené květní úbory, výhradně s jazykovitými kvítky oranžové až nachově červené barvy, vyrůstají na vrcholu lodyhy a vytvářejí zpočátku nahloučenou a později volnou latu. Úbory se otvírají časně zrána a brzy po poledni se opět zavírají, stejně jako před deštěm. Zákrov je vejčitý, jeho čárkovitě kopinaté zákrovní listeny jsou na koncích tupé a tmavě zelené.

Květy se mohou opylit cizím pylem, pylem z téhož květu nebo mohou semena vzniknout apomikticky bez opylení. Plodem jsou černohnědé nažky kratší než 2,5 mm s jednořadým chmýrem.[2][3][4][5]

Ohrožení

Horské populace chlupáčku oranžového jsou ohroženy změnou hospodaření na horských loukách stejně jako zavlékáním nepůvodních genotypů do české přírody ať již přirozenou cestou nebo vysazováním nepůvodních populací. V Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky z roku 2012 je tento druh pod názvem Pilosella aurantiaca zařazen do skupiny (C3) mezi ohrožené druhy.[3][5][6]

  • Louka porostlá chlupáčkem oranžovým
    Louka porostlá chlupáčkem oranžovým
  • Úbor s jazykovitými květy
    Úbor s jazykovitými květy
  • Květenství s úbory
    Květenství s úbory
  • Ochmýřené nažky
    Ochmýřené nažky

Odkazy

Reference

  1. ↑ BioLib.cz – Hieracium aurantiacum (Jestřábník oranžový) [online]. BioLib.cz [cit. 2013-05-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Jestřábník oranžový [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 03.07.2007 [cit. 2013-05-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Jestřábník oranžový [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 28.02.2010 [cit. 2013-05-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Jestřábník oranžový [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2013-05-25]. S. 418–419. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Květena ČR: Jestřábník oranžový [online]. Petr Kocián [cit. 2013-05-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 25.05.2013]. Čís. 84, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj