Jessika Ponchetová

Jessika Ponchetová
Ponchetová v kvalifikaci Wimbledonu 2023
Stát FrancieFrancie Francie
Datum narození 26. září 1996 (28 let)
Místo narození Bayonne, Francie[1]
Výška 175 cm
Držení rakety pravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek 1 432 040 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 365–264
Tituly 0 WTA, 10 ITF
Nejvyšší umístění 104. místo (9. září 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2018, 2019)
French Open 1. kolo (2018, 2019, 2023, 2024)
Wimbledon 3. kolo kvalifikace (2022)
US Open 3. kolo (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů 170–143
Tituly 0 WTA, 1 WTA 125, 14 ITF
Nejvyšší umístění 101. místo (28. listopadu 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open 1. kolo (2018, 2019, 2020, 2021, 2022, 2023, 2024, 2025)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open 1. kolo (2025)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20250724a24. července 2025
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jessika Ponchetová (* 26. září 1996 Bayonne) je francouzská profesionální tenistka. V sérii WTA 125 vybojovala jednu deblovou trofej. V rámci okruhu ITF získala deset titulů ve dvouhře a čtrnáct ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2024 na 104. místě a ve čtyřhře v listopadu 2022 na 101. místě. Trénuje ji matka Olivia Ponchetová, bývalá členka čtvrté světové stovky v tenise.[3][1]

Tenisová kariéra

V hlavní soutěži grandslamu debutovala jako 21letá členka tenisového klubu Capbreton Gaillou ve dvouhře Australian Open 2018, po udělení divoké karty od Francouzské tenisové federace.[4] Časnou porážku jí přivodila španělská světová trojka Garbiñe Muguruzaová.[5] Zároveň tím prožila premiéru na okruhu WTA Tour, když v předchozí kariéře zasáhla mimo okruh ITF do dvouhry jediného turnaje – Open de Limoges 2017 v sérii WTA 125K. Nikdy předtím ani nečelila soupeřce z první světové stovky žebříčku.[6][7] Divokou kartu obdržela také na French Open 2018, kde ji v úvodu vyřadila padesátá třetí žena klasifikace Lucie Šafářová.[8][9] Účast v prvních kolech Australian Open a French Open zopakovala v sezóně 2019. Nad její síly však byly světová devatenáctka Caroline Garciaová v Melbourne a patnáctka Belinda Bencicová na pařížské antuce.[10][11]

Bekhend na turnaji v Limoges, 2021

Po pocovidovém obnovení okruhů uhrála na srpnovém TK Sparta Prague Open 2020 ze série WTA 125 jen dva gamy na Maďarku Dalmu Gálfiovou. Na prvním turnaji okruhu WTA mimo grandslam se představila během říjnového Tallin Open 2022. Po průchodu kvalifikačním sítem získala jen dvě hry proti Karolíně Muchové z třetí světové stovky.[12] Premiérovou výhru zaznamenala na ósackém Japan Open Tennis Championships 2023 po zdolání Švýcarky Viktorije Golubicové z počátku druhé stovky klasifikace.[13] Ve druhém kole jí však stopku vystavila pozdější vítězka turnaje Ashlyn Kruegerová.[14][15]

Ve čtyřhře říjnového Rouen Open 2023 poprvé triumfovala na okruhu WTA 125. Po boku Britky Maiy Lumsdenové ve finále přehrály nejvýše nasazenou, maďarsko-belgickou dvojici Anna Bondárová a Kimberley Zimmermannová ve dvou setech. Přerušila tak sérii tří finálových porážek.[16] Při debutu na newyorském majoru, US Open 2024, prošla poprvé do třetího kola grandslamu. V závěru kvalifikace ji nezastavila Elizabeth Mandliková. V hlavní soutěži pak nejdříve vyřadila Čeng Saj-saj.[17] Před druhým utkáním odstoupila světová čtyřka Rybakinová pro poranění zad,[18] ale ve třetí fázi nenašla recept na Caroline Wozniackou z osmé desítky žebříčku.[19] Bodový zisk ji v následném vydání klasifikace z 9. září 2024 posunul o třicet devět míst výš, na nové kariérní maximum, 104. příčku.[20][15]

Do prvních dvou čtvrtfinále okruhu WTA postoupila vždy z pozice šťastné poražené kvalifikantky. Poprvé na halové antuce Rouen Open 2025 po výhře nad Fionou Ferrovou, a podruhé na Livesport Prague Open 2025, kde porazila Ninu Stojanovićovou a Barboru Palicovou.[21][22]

Finále série WTA 125

Čtyřhra: 4 (1–3)

Legenda
WTA 125 (1–3)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. únor 2020 Newport Beach, Spojené státy tvrdý Belgie Marie Benoîtová USA Hayley Carterová
Brazílie Luisa Stefaniová 		1–6, 3–6
Finalistka 2. prosinec 2021 Limoges, Francie tvrdý (h) Francie Estelle Cascinová Rumunsko Monica Niculescuová
Rusko Věra Zvonarevová 		4–6, 4–6
Finalistka 3. květen 2022 Saint-Malo, Francie anruka Francie Estelle Cascinová Japonsko Eri Hozumiová
Japonsko Makoto Ninomijová 		6–7(1–7), 1–6
Vítězka 1. říjen 2023 Rouen, Francie tvrdý (h) Spojené království Maia Lumsdenová Maďarsko Anna Bondárová
Belgie Kimberley Zimmermannová 		6–3, 7–6(7–4)

Tituly na okruhu ITF

Turnaje okruhu ITF
Turnaje W100 (100 000 $) Turnaje W80 (80 000 $)
Turnaje W75/W60 (60 000 $) Turnaje W50/W40 (50/40 000 $)
Turnaje W35/W25 (25 000 $) Turnaje W15/W10 (15/10 000 $)

Dvouhra (10 titulů)

Č. datum turnaj kategorie povrch poražená finalistka výsledek
1. červenec 2016 Getxo, Španělsko 10 000 antuka Rumunsko Ioana Loredana Roșcaová 4–6, 6–2, 6–1
2. červenec 2016 El Espinar, Španělsko 10 000 tvrdý Španělsko Rocío de la Torre Sánchezová 6–4, 6–2
3. listopad 2016 Benicarló, Španělsko 10 000 antuka Spojené království Amanda Carrerasová 6–0, 7–6(6)
4. červenec 2018 Figueira da Foz, Portugalsko 25 000 tvrdý Španělsko Eva Guerrero Álvarezová 7–6(4), 6–2
5. únor 2019 Glasgow, Spojené království W25 tvrdý (h) Gruzie Mariam Bolkvadzeová 6–3, 6–1
6. září 2021 Leiria, Portugalsko W25 tvrdý Finsko Anastasia Kulikovová 7–6(3), 6–0
7. červenec 2022 Vitoria-Gasteiz, Španělsko W60 tvrdý Švýcarsko Jenny Dürstová 6–4, 7–5
8. září 2022 Saint-Palais-sur-Mer, Francie W25 antuka Francie Séléna Janicijevicová 6–1, 6–4
9. únor 2023 Mâcon, Francie W40 tvrdý (h) Belgie Yanina Wickmayerová 6–3, 2–6, 6–4
10. říjen 2023 Poitiers, Francie W80 tvrdý (h) Německo Anna-Lena Friedsamová 3–6, 6–3, 7–6(2)

Čtyřhra (14 titulů)

Č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. březen 2014 Gonesse, Francie 10 000 antuka (h) Česko Karolína Stuchlá Německo Carolin Danielsová
Německo Lena-Marie Hofmannová 		6–7(4), 6–3, [10–3]
2. červen 2016 Madrid, Španělsko 10 000 antuka Rusko Marina Šamajková Španělsko Ainhoa Atucha Gómezová
Španělsko María José Luque Morenová 		6–2, 6–3
3. prosinec 2016 Castellón de la Plana, Španělsko 10 000 antuka Brazílie Laura Pigossiová Španělsko Arabela Fernández Rabenerová
Austrálie Isabelle Wallaceová 		6–1, 6–3
4. květen 2019 Les Franqueses del Vallès, Španělsko W60 tvrdý Spojené království Eden Silvaová Spojené království Jodie Burrageová
Spojené království Olivia Nichollsová 		6–3, 6–4
5. srpen 2019 Lexington, Spojené státy W60 tvrdý USA Robin Andersonová USA Ann Liová
USA Jamie Loebová 		7–6(4), 6–7(5), [10–7]
6. září 2019 Caldas da Rainha, Portugalsko W60 tvrdý Bulharsko Isabella Šinikovová Kazachstán Anna Danilinová
Německo Vivian Heisenová 		6–1, 6–3
7. listopad 2019 Toronto, Kanada W60 tvrdý (h) USA Robin Andersonová Kanada Mélodie Collardová
Kanada Leylah Fernandezová 		7–6(7), 6–2
8. říjen 2020 Cherbourg-en-Cotentin, Francie W25 tvrdý (h) USA Robin Andersonová Spojené království Harriet Dartová
Spojené království Sarah Beth Greyová 		4–6, 6–4, [10–8]
9. květen 2021 Saint-Gaudens, Francie W60 antuka Francie Estelle Cascinová Spojené království Eden Silvaová
Belgie Kimberley Zimmermannová 		0–6, 7–5, [10–7]
10. listopad 2021 Nantes, Francie W60 tvrdý (h) Spojené království Samantha Murray Sharanová Spojené království Alicia Barnettová
Spojené království Olivia Nichollsová 		6–4, 6–2
11. leden 2022 Andrézieux-Bouthéon, Francie W60 tvrdý (h) Francie Estelle Cascinová Spojené království Alicia Barnettová
Spojené království Olivia Nichollsová 		6–4, 6–1
12. duben 2022 Monastir, Tunisko W25 tvrdý Francie Estelle Cascinová   Polina Kuděrmetovová
  Sofja Lansereová 		6–0, 4–6, [10–7]
13. září 2023 Tokio, Japonsko W100 tvrdý Nizozemsko Bibiane Schoofsová Spojené království Alicia Barnettová
Spojené království Olivia Nichollsová 		4–6, 6–1, [10–7]
14. říjen 2023 Poitiers, Francie W80 tvrdý (h) Nizozemsko Bibiane Schoofsová   Jekatěrina Maklakovová
  Jelena Pridankinová 		7–5, 6–4

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jessika Ponchet na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Jessika Ponchetová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20250724a24. července 2025
  2. ↑ Jessika Ponchetová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20250724a24. července 2025
  3. ↑ Tennis. Open P2i d’Angers : Jessika Ponchet, l’abnégation incarnée. Ouest-France [online]. 2022-12-10 [cit. 2025-07-23]. Dostupné online. (francouzsky) 
  4. ↑ Open d'Australie : Des wild cards pour Corentin Moutet et Jessika Ponchet. www.eurosport.fr [online]. Eurosport, 2025-04-15 [cit. 2025-07-23]. Dostupné online. (francouzsky) 
  5. ↑ Australian Open: Third seed Muguruza labours past French wildcard Jessika Ponchet. The New Indian Express [online]. 2018-01-16 [cit. 2025-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Muguruza made to work by Ponchet for Melbourne win. Women's Tennis Association [online]. 2018-01-16 [cit. 2025-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Landes : qui est Jessika Ponchet, la jeune tenniswoman invitée à l'Open d'Australie ?. SudOuest.fr [online]. 2018-01-09 [cit. 2025-07-23]. Dostupné online. (francouzsky) 
  8. ↑ Jessika Ponchet, éliminée au premier tour à Roland-Garros : «Beaucoup de frustration». L'Équipe [online]. 2018-02-28 [cit. 2025-07-23]. Dostupné online. (francouzsky) 
  9. ↑ Ještě dám rok, je těžké říct sbohem, rozhodla se Šafářová. Vyhlíží další "krvák" s Plíškovou. Aktuálně.cz [online]. 2018-05-29 [cit. 2025-07-23]. Dostupné online. 
  10. ↑ French Open 2019, Day 1 roundup: Bencic blitzes wildcard Ponchet, Kucova grounds former champ Kuznetsova. Women's Tennis Association [online]. 2019-05-26 [cit. 2025-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Open d'Australie: premier succès en 2019 pour Caroline Garcia. L'Union [online]. 2019-01-14 [cit. 2025-07-23]. Dostupné online. (francouzsky) 
  12. ↑ ŠTOHL, Radek. To byla jízda! Muchová ztratila jen dva gemy, od konce června podruhé vyhrála. Tenisový svět [online]. 2022-09-26 [cit. 2025-07-23]. Dostupné online. 
  13. ↑ Ponchet notches first WTA win of career vs. Golubic in Osaka. Women's Tennis Association [online]. 2023 [cit. 2025-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Ashlyn Krueger wins the first title of her career at the Japan Open Tennis Championships in Osaka. UBITENNIS [online]. 2023-09-17 [cit. 2025-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ a b Jessika Ponchet Matches [online]. [cit. 2025-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Golubic eases past Erika Andreeva to win WTA 125 title in Rouen. Women's Tennis Association [online]. 2023-10-16 [cit. 2024-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Qualifier Ponchet upsets Zheng to make second round. Tennis Majors [online]. 2024-08-27 [cit. 2025-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ CHIESA, Victoria. Elena Rybakina withdraws from 2024 US Open. US Open [online]. United States Tennis Association, 2024-08-29 [cit. 2025-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ BERG, Aimee. Caroline Wozniacki routs Jessika Ponchet to make 2024 US Open fourth round. US Open [online]. United States Tennis Association, 2024-08-31 [cit. 2025-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ WTA Rankings Report – As of Sept. 9, 2024. Open Court [online]. 2024-09-09 [cit. 2025-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Ponchet holds off Palicova in Prague to make second quarterfinal of 2025. Women's Tennis Association [online]. 2025 [cit. 2025-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Skvělá práce Valentové! V Praze vyřadila slovenskou jedničku a je poprvé ve čtvrtfinále. TenisPortal.cz [online]. 2025-07-23 [cit. 2025-07-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj