Jerlín

Jak číst taxoboxJerlín
alternativní popis obrázku chybí
Jerlín japonský - plody
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bobotvaré (Fabales)
Čeleď bobovité (Fabaceae)
Podčeleď Papilionoideae
Tribus Sophoreae
Rod jerlín (Sophora)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jerlín (Sophora) je rod rostlin patřící do čeledi bobovité (Fabaceae). Jerlíny jsou dřeviny i byliny se zpeřenými listy a bílými, žlutými nebo purpurovými motýlovitými květy. Vyskytují se v počtu asi 80 druhů zejména v Asii, méně v Jižní Americe a na Novém Zélandu. Jerlín japonský je v ČR často vysazován jako pouliční a okrasná dřevina. Vzácněji se pěstují i jiné druhy.

Různé druhy rodu Sophora byly rozčleněny do několika jiných rodů, a to včetně známého jerlínu japonského, který se ocitl v rodu Styphnolobium.

Popis

Zástupci rodu jerlín jsou opadavé nebo stálezelené stromy, keře, polokeře i vytrvalé byliny se střídavými lichozpeřenými listy. Jednotlivé lístky jsou četné a celokrajné. Květy jsou uspořádané v úžlabních nebo vrcholových hroznech. Kalich je zvonkovitý až pohárkovitý, zakončený 5 zuby. Koruna je bílá, žlutá nebo purpurová a má klasickou stavbu obvyklou u bobovitých. Tyčinek je 10, na bázi jsou volné nebo srostlé. Semeník obsahuje několik až mnoho vajíček. Lusky jsou kožovité až dužnaté, válcovité, povětšině zaškrcované, někdy křídlaté, nepukavé a obsahují 1 až mnoho semen.[1][2]

Rozšíření

Rod jerlín zahrnuje (v tradičním pojetí) asi 70 až 80 druhů. Je rozšířen zejména v Asii, dále na Novém Zélandu a v Jižní Americe.[2] V evropské květeně je zastoupen 2 druhy, rozšířenými na východě a jihovýchodě kontinentu: Sophora jaubertii roste v Rumunsku, Turecku a na Krymu, Sophora alopecuroides na Krymu a v jižním Rusku. V ČR není žádný druh ve volné přírodě zastoupen a pěstovaný jerlín japonský nezplaňuje, neboť semena v našich podmínkách nedozrávají.[3][4]

Taxonomie

Molekulární výzkumy ukazují, že rod Sophora není monofyletický. Některé druhy, mezi nimi i jerlín japonský, byly přeřazeny do rodu Styphnolobium, jiné např. do rodů Aganope, Dermatophyllum nebo Calia. Ucelená studie však zatím chybí.[5][6]

Zástupci

  • jerlín japonský (Sophora japonica, syn. Styphnolobium japonicum)
  • jerlín toromiro (Sophora toromiro)
  • jerlín junanský (Sophora yunnanensis)
  • jerlín maloplodý (Sophora microcarpa)
  • jerlín vikvolistý (Sophora davidii)
  • jerlín žlutavý (Sophora flavescens)

Význam

Jerlín japonský je v České republice často vysazován ve městech jako pouliční zeleň. Kultivar 'Pendula' má převislé větve a pomalý růst a je vysazován i v menších úpravách. Některé další druhy lze nalézt spíše ve sbírkách botanických zahrad a arboret: jerlín vikvolistý a dále druhy Sophora tomentosa, S. prostrata a S. microphylla.[2][7][8]

Pěstování

Jerlíny jsou teplomilné dřeviny, kterým se daří ve vlhké humózní půdě. Množí se jarním výsevem semen, která je třeba nechat předem nabobtnat. U nás však většinou semena nedozrávají. Jerlín vikvolistý lze množit zelenými červencovými řízky. Kultivary se roubují na podnož jerlínu japonského.[2][9]

Odkazy

Reference

  1. Flora of China: Sophora [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. 
  3. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. 
  4. SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 4. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0384-3. 
  5. The Plant List [online]. Dostupné online. 
  6. WOJCIECHOWSKI, M.F. Reconstructing the phylogeny of the legumes (Leguminosae): an early 21st century perspective In Advances in Legume Systematics. Higher Level Systematics. 2003, čís. 10. 
  7. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 
  8. HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 2.,. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363. 
  9. WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6. 

Externí odkazy

Zdroj