Jelabuga
| Jelabuga Елабуга Алабуга/Alabuğa | |
|---|---|
 Státní historicko−architektonické a umělecké muzeum
| |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 55°46′ s. š., 52°2′ v. d. |
| Nadmořská výška | 70 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3 |
| Stát |
 Rusko
|
| Federální okruh | Povolžský |
| Republika | Tatarstán |
 Tatarstán na mapě Ruska | |
  Jelabuga
Město na mapě Tatarstánu
| |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 41 km² |
| Počet obyvatel | 73 630 (2021) |
| Hustota zalidnění | 1 795,9 obyv./km² |
| Etnické složení |
Rusové 51,7 % Tataři 42,6 % Čuvaši 1 % |
| Správa | |
| Starosta | Rustem Nurjev |
| Vznik | 1007 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+7) 85557 |
| PSČ | 42360x |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jelabuga (rusky Елабуга, tatarsky Алабуга – Alabuğa) je město v Tatarstánu v Ruské federaci. Při sčítání lidu v roce 2010 mělo přes sedmdesát tisíc obyvatel.
Poloha
Jelabuga leží v severovýchodní části Tatarstánu na pravém, severním břehu řeky Kamy. Od Kazaně, hlavního města Tatarstánu, je vzdálena přibližně dvě stě kilometrů na východ.
Dějiny
Dějiny Jelabugy začínají v 11. století, kdy zde Volžští Protobulhaři postavili hraniční pevnost. Věž zvaná „Ďáblova pevnost“ (Şaytan qalası respektive Чёртово городище – Čjortovo gorodišče) stojí ve městě dodnes. V šestnáctém století tu pak vznikla vesnice, která se v roce 1780 stala městem.
Rodáci
- Ivan Ivanovič Šiškin (1832–1898), malíř a grafik
Marina Cvětajevová
V Jelabuze strávila poslední dny svého života básnířka Marina Cvětajevová. Byla sem evakuována z Moskvy se skupinou spisovatelů a jejich rodin. Doprovázel ji její tehdy šestnáctiletý syn Mur (Georgij Sergejevič Efron 1925-1944). Do Jelabugy přijela 17. srpna 1941. Ve městě, kde ji předcházela pověst bývalé bělogvardějky, nemohla najít práci, měla problémy s ubytováním a neměla zde žádné přátele nebo známé. Propadla zoufalství a dne 31. srpna 1941 spáchala sebevraždu.[1]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jelabuga na německé Wikipedii.
- ↑ KUDROVA, Irma Viktorovna. Pád do propasti : poslední léta Mariny Cvetajevové. Překlad Alena Morávková. 1. vydání. vyd. Praha: Pulchra, 2016. 238 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7564-005-5. OCLC 975043767 Kapitola 5 - Jelabuga, s. 129–203.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jelabuga na Wikimedia Commons
