Jehnice (zámek)

Jehnice
Severní průčelí nové části zámku Jehnice v roce 1899
Severní průčelí nové části zámku Jehnice v roce 1899
Základní informace
Sloh novorenesance
Výstavba 19. století
Zánik 1938
Stavebník Theodor von Offermann
Poloha
Adresa Jehnice, Brno, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 49°16′14,95″ s. š., 16°35′40,13″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Jehnice byl panské sídlo nacházející se v Brně v městské části Brno-Jehnice. Zámek byl zbořen v roce 1938.

Historie

Od středověku se v Jehnicích nacházel svobodný dvůr, který střídal majitele. Obytná budova dvora byla již koncem 18. století rozlehlou patrovou stavbou, označovanou jako zámeček.[1] Ten v roce 1822 tvořil jižní část jehnického dvora a zřejmě byl využíván majiteli jen k reprezentaci, nikoliv k bydlení. V klenutém přízemí se nacházela velká jídelna se třemi okny, kuchyně a další provozní prostory. Vchod do budovy byl z boční strany, zámek byl svými pěti okenními osami orientován na jih do zahrady.[2] Roku 1863 koupil jehnický velkostatek brněnský průmyslník Theodor von Offermann,[3] který v dalších letech provoz statku výrazně rozšířil a zmodernizoval. Přestavěl také zdejší pivovar, který k dvoru patřil, i zámek. K původní budově nechal někdy v 70. nebo 80. letech 19. století (před rokem 1886) přistavět částečně dvoupatrový novorenesanční objekt s průčelím otevřeným severním směrem do nově vytvořeného parku, který v těchto místech nahradil původní stavby dvora. Anglický park vedl k Jehnickému potoku, kde se nalézalo jezírko a mostek přes vodoteč, a pokračoval i za ním. Západně o zámku se nacházela zelinářská a květinová zahrada, jižně od něj pak ovocná zahrada. V prvním patře nové budovy se nacházel velký salon, dámský salon a pánský salon. Celkově měl zámek 22 pokojů.[4]

Offermann a posléze jeho potomci z rodiny Bauerových vlastnili jehnický velkostatek do roku 1937. Bauerovi bydleli na zámku zřejmě do roku 1935. V roce 1937 koupili statek sourozenci Karel Žofka a Božena Rinchenbachová,[5] kteří roku 1938 nechali zchátralou budovu zámku zbořit.[6] Prostor zaniklého zámku a parku se posléze stal součástí provozního areálu sousedního statku. Někdy mezi lety 1976 a 1990 byla na místě zámku vystavěna zemědělská hala.[7] Ta byla v roce 2006 přestavěna na badmintonovou halu, kterou využívá badmintonový oddíl místního klubu TJ Sokol Jehnice.[8]

Dvě kamenné vázy ze zámku zůstaly zachovány a byly v Jehnicích druhotně využity. Jedna z nich se nachází na náměstí 3. května, druhá pak na zdejším hřbitově.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ ČERNOHLÁVEK, Jan, a kol. Jehnice od minulosti k dnešku : sborník statí k výročí 720 let obce 1292–2012. Brno: PhDr. Karel Kovařík, 2012. ISBN 978-80-85763-71-3. S. 25. Dále jen Černohlávek. 
  2. ↑ Černohlávek, s. 30.
  3. ↑ Černohlávek, s. 33.
  4. ↑ Černohlávek, s. 35.
  5. ↑ Černohlávek, s. 40.
  6. ↑ FASORA, Lukáš; ŠTĚPÁNEK, Václav, a kol. Dějiny Brna 6: Předměstské obce. Brno: Statutární město Brno a Archiv města Brna, 2017. ISBN 978-80-86736-54-9. S. 613. 
  7. ↑ Historická ortofota [online]. Brno.cz [cit. 2020-11-03]. Dostupné online. 
  8. ↑ Zápis č. 2/2006 ze schůze VV ČBaS dne 16. 3. 2006 [online]. Czechbadminton.cz, 2006-03-28 [cit. 2020-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-25. 
  9. ↑ Hřbitov v Jehnicích. Jehnické listy. 2019, čís. 3, s. 5–7. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj