Jedlová v Orlických horách

Jedlová v Orlických horách
Jedlová v Orlických horách
Jedlová v Orlických horách
Lokalita
Charakter část obce
Obec Deštné v Orlických horách
Okres Rychnov nad Kněžnou
Kraj Královéhradecký kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°17′31″ s. š., 16°20′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 37 (2021)[1]
Katastrální území Jedlová v Orlických horách
Jedlová v Orlických horách
Jedlová v Orlických horách
Další údaje
Kód ZSJ 25836
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedlová v Orlických horách (do roku 1950 česky pouze Jedlová[2]; dříve také Jedlina, německy Tanndorf či Tannwald) je část obce Deštné v Orlických horách (základní sídelní jednotka) v okrese Rychnov nad Kněžnou. Leží 1,5 km jižně od centra Deštného. Obec měla vždy silně německý charakter a byla po druhé světové válce silně postižena vysídlením starousedlého německého obyvatelstva.

Historie

První zmínky o Jedlové pocházejí z první poloviny 17. století., konkrétně z roku 1636, kdy je zmiňován kostelík nebo kaple (dnes na místě kostela sv. Matouše).[3] Počátky ale spadají již do 2. pol. 16. stol. a souvisí se sklářskou kolonizací západní části Orlických hor.[3] Další vlna německy mluvících kolonistů sem přišla na konci třicetileté války.[3] Před 2. sv. válkou žilo v Jedlové a okolí asi 650 lidí, po válce byla většina obyvatel odsunuta.[3] Velká část původních domů v obci byla po válce zničena. V současnosti jsou zde většinou jen rekreační chalupy.

Podrobné informace o Jedlové jsou uchovány díky Brinkeho rodinné kronice. Malá zmínka je také v publikaci o mlýnech Orlických hor.

Památky

  • Kostel svatého Matouše na horském výběžku nad vsí, barokní jednolodní stavba s polokruhovým závěrem z let 1737-1741; začal ji stavitel J. Hais ze Studnice a dokončil D. Morazzi z Chrudimi; vyhořel roku 1833, obnoven roku 1835.[4] Po vysídlení Němců od roku 1946 chátral a od roku 1958 byl uzavřený. Po roce 1989 byl kostel částečně opraven, je volně přístupný a nyní ho používá diecézní centrum života mládeže.[5]
  • Sloup se sochou stojící Panny Marie z Ježíškem, pískovcový, z 2. poloviny 19. století; neznámého původu, darován roku 1997 a umístěn poblíž kostela[6]
  • Vodní mlýn, chráněný jako nemovitá kulturní památka.
  • Sloup s polofigurou Panny Marie Pomocné (Pasovské), barokní; stojí v lese, podle nápisu jej tam daroval David Pohl roku 1749 jako díkuvzdání za záchranu života[7]
  • Socha sv. Jana Nepomuckého při cestě na Šerlich

Další fotografie

  • Kostel sv. Matouše

    Kostel sv. Matouše

  • Rozcestník pod sjezdovkou

    Rozcestník pod sjezdovkou

  • Chalupa

    Chalupa

  • Řeka Bělá

    Řeka Bělá

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  3. ↑ a b c d HOFMANN, Jaroslav. Síla míst. Země světa. 3.9.2020, roč. 19, čís. 9, s. 40–43. Dostupné online. 
  4. ↑ POCHE Emanuel a kol.:Umělecké památky Čech I (A-J). Academia Praha 1977, s. 579
  5. ↑ Vesmír
  6. ↑ MAXOVÁ Ivana, NEJEDLÝ Vratislav, ZAHRADNÍK Zdeněk:Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Rychnov nad Kněžnou. SÚPPOP Praha 1999, s.39; ISBN 80-86234-04-5
  7. ↑ MAXOVÁ-NEJEDLÝ-ZAHRADNÍK, 1999, s.40.

Externí odkazy

Zdroj