Jean-Victor Poncelet

Jean-Victor Poncelet
Jean-Victor Poncelet (1849)
Jean-Victor Poncelet (1849)
Narození 1. července 1788
Mety
Úmrtí 22. prosince 1867 (ve věku 79 let)
Paříž
Bydliště BS Asahi
Alma mater Polytechnická škola
Fabertovo lyceum
Povolání matematik, politik, fyzik, profesor, inženýr a ženista
Zaměstnavatel Polytechnická škola
Ocenění Montyonova cena za vědu (1825)
zahraniční člen Královské společnosti (1842)
komandér Řádu čestné legie (1850)
velkodůstojník Řádu čestné legie (1853)
Řád za zásluhy v oblasti umění a věd (1863)
… více na Wikidatech
Funkce prezident (Francouzská akademie věd; 1840)
prezident (Francouzská akademie věd; 1842)
poslanec francouzského Národního shromáždění
Podpis Jean-Victor Poncelet – podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean-Victor Poncelet (1. červenec 1788, Mety – 22. prosinec 1867, Paříž) byl francouzský matematik, mechanik a geometr. Položil základy moderní projektivní geometrie, teorie dynamiky strojů a aplikované mechaniky.[1]

Život

Na École polytechnique byl žákem Gasparda Mongeho. Po studiu nastoupil jako inženýr poručík na École d´application v Métách. V roce 1812 se zúčastnil Napoleonova tažení do Ruska. Během ústupových bojů o přechod přes Berezinu byl zajat a odveden do 1500 km vzdáleného Saratova. V zajetí v Saratově, společně se svými zajatými kolegy z École polytechnique, začal formulovat své geometrické myšlenky. Roku 1814 se ze zajetí vrátil a deset let působil jako vojenský inženýr v Metách. Věnoval se též mechanice, upravil turbíny a vodní mlýny tak, že zdvojnásobil jejich výkon.

V letech 1820-1821 spolu s Brianchonem formulovali tzv. Feuerbachův teorém (viz Kružnice devíti bodů).[2] Roku 1822 vydal práci Traité des propriétés projectives des figures (Pojednání o projektivních vlastnostech geometrických obrazců), kde rozvinul myšlenky, jež se v hrubých obrysech zrodily už v Saratově. Navázal na Mongeho, který se zabýval rovnoběžným promítáním. Poncelet pracoval na středovém promítání a aplikoval svůj pohled na celé soubory rovinných útvarů. Definoval zde základní koncepty projektivní geometrie: perspektiva, involuce a cirkulární body v nekonečnu.

Roku 1825 byl jmenován profesorem mechaniky na École d'application. Roku 1837 se stal profesorem mechaniky na Sorbonně a ředitelem či náčelníkem École polytechnique v hodnosti generála. Od roku 1842 byl prezidentem Francouzské Akademie věd,[3] členem Královské společnosti a 1853 byl jmenován velkým důstojníkem Řádu čestné legie. Roku 1850 odešel do výslužby. V letech 1862 a 1864 publikoval Applications d'analyse et de géométrie, dvoudílný úvod do projektivní geometrie a roku 1865 byl zvolen členem Americké akademie umění a věd.

Je jedním ze 72 významných mužů, jejichž jméno je zapsáno na Eiffelově věži v Paříži.

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&s_lang=2&id_desc=74974&title=Poncelet
  2. ↑ http://www.converter.cz/fyzici/poncelet.htm
  3. ↑ Archivovaná kopie. techmania.cz [online]. [cit. 2015-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-06. 

Externí odkazy

Zdroj