Ještěrkovití

Jak číst taxoboxJeštěrkovití
alternativní popis obrázku chybí
ještěrka zelená (Lacerta viridis)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Reptilia)
Podtřída Lepidosauria
Řád šupinatí (Squamata)
Podřád ještěři (Sauria)
Čeleď ještěrkovití (Lacertidae)
Gray, 1825
Podčeledi
  • ještěrky (Lacertinae)
  • veleještěrky (Gallotiinaee)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ještěrkovití (Lacertidae) jsou čeledí malých až středně velkých, štíhlých ještěrů s lámavým ocasem. V Česku žije pět druhů, ještěrka obecná, ještěrka zelená, ještěrka živorodá, ještěrka zední a ještěrka travní.

Charakteristika

Ještěrkovití mají ještěrovité tělo, dva páry dobře vyvinutých, pětiprstých končetin a dlouhý lámavý ocas. Hřbetní a břišní část těla pokrývají šupiny stejné velikosti, pod hrdlem je vytvořený límec z šupin, které jsou rovnoměrně uložené. Jazyk je plochý a rozeklaný, zuby jsou k čelisti napojeny z boku (pleurodontní zuby).

Jsou aktivní převážně ve dne, dobře běhají po zemi, některé druhy dokáží šplhat. Bývají vejcorodí, vajíčka s kožovitou skořápkou kladou do děr v zemi. Živí se hlavně hmyzem, výjimku tvoří meroles lopatonosý (Meroles anchietae), který pojídá semena.

Rozšíření

Je známo přes 230 recentních (současných) druhů ještěrkovitých, většina je drobných, do 9 cm délky těla, avšak ještěrka perlová může být dlouhá až 90 cm a vážit až půl kilogramu. Žijí v Evropě, Asii i Africe, v Česku pět druhů (ještěrka obecná, ještěrka zelená, ještěrka živorodá,ještěrka zední a ještěrka travní).

Rody

V podčeledi veleještěrky jsou zařazeny dva rody, veleješterka (Gallotia) a paještěrka (Psammodromus). V podčeledi ještěrky je pak rodů 30, mají-li české jméno, rodovým jménem bývá nejčastěji ještěrka, dále paještěrka.

Galerie (výběr druhů)

Literatura

Externí odkazy

Zdroj