Jeřáb mandžuský

Jeřáb mandžuský
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše	Živočichové (Animalia)
Kmen	Strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	Ptáci (Aves)
Podtřída	Letci (Neognathae)
Řád	Krátkokřídlí (Ralliformes)
Čeleď	Jeřábovití (Gruidae)
Rod	Jeřáb (Grus)
Binomické jméno
Grus japonensis Statius Muller, 1776
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeřáb mandžuský (Grus japonensis)^[2] je druhý největší druh jeřába, žijící ve východní Asii, kde je symbolem štěstí a věrnosti. Jeho přirozeným biotopem jsou mokřady a močály.

Popis druhu

Dospělí jedinci dosahují výšky až 140 cm^[3]; nejtěžší zaznamenaný samec vážil 15 kg. Převládající barva peří je bílá, krk a letky křídel jsou zbarveny černě a na hlavě mají červeně zbarvené temeno. V případě rozčilení se tato kůže zabarví do světle červena.

Způsob života

Jeřáb mandžuský hnízdí na jaře a v létě na Sibiři, také na Kurilských ostrovech a ostrově Sachalinu. Samice klade do hnízda dvě vejce, obvykle však přežívá jen jedno mládě. Na podzim odlétají hejna ptáků do Koreje, Japonska, Číny, na Tchaj-wan a jiných zemí východní Asie kde přezimují. Výjimkou je hejno asi tisícovky jeřábů mandžuských které celoročně žije na ostrově Hokkaidó.

Jejich potravou jsou malí obojživelníci, vodní hmyz, bezobratlí a rostliny mokřadů a močálů. Jeřábi mandžuští také někdy obývají říční břehy, rýžová pole a jiné vodní biotopy.

Status ohrožení druhu

Celková populace jeřábů mandžuských v přírodě má podle odhadů jen několik tisíc jedinců, jedná se tak o jeden z nejohroženějších ptačích druhů. Pod vedením stanice ochránců „National Aviary“ v Pittsburghu v Pensylvánii probíhá program ve kterém zoologické zahrady v USA darují vejce jeřábů mandžuských; ta jsou dopravována letecky do Ruska, mláďata jsou odchovávána v Chingaské rezervaci a vypouštěna do volné přírody. V letech 1995 až 2005 takto bylo ze Spojených států amerických zasláno 150 vajec.

Na tomto záchranném programu se podílejí i čeští pracovníci ze Zoo Brno, Zoo Olomouc a Zooparku Chomutov.^[4][5]

Jeřáb mandžuský v kultuře

V Japonsku je jeřáb mandžuský nazýván tančó, je národním symbolem i symbolem dlouhověkosti a je chráněn zvláštním zákonem jako národní kulturní bohatství. Ptáci jsou zobrazováni na mnoha předmětech, například na bankovkách o nominální hodnotě 1000 jenů nebo na logu japonských aerolinií.

V čínské kultuře je často jeřáb mandžuský součástí pověstí a legend. V taoismu je symbolem dlouhověkosti a nesmrtelnosti. V umění a literatuře jsou často nesmrtelní zobrazeni jak letí na jeřábech, stejně tak smrtelníci kteří dosáhnou nesmrtelnosti odlétají na jeřábech. V této souvislosti jsou jeřábi mandžuští nazýváni „xian he“ tj. pohádkoví jeřábi. Jeřáb mandžuský je také považován za symbol vznešenosti. Jeho zobrazení byla nalezena v hrobkách dynastie Šang a na bronzových ceremoniálních nádobách dynastie Žou. Nedávno byl jeřáb mandžuský zvolen Národním lesnickým úřadem Čínské lidové republiky jako jediný kandidát na čínské národní zvíře. Proti tomu však byly vzneseny výhrady vzhledem k jeho latinskému i anglickému jménu které obsahuje název Japonska.

Chov v zoo

Tento druh jeřába byl v srpnu 2019 chován přibližně ve 150 evropských zoo. A to včetně 12 českých zoo,^[6] z toho v deseti sdružených v Unii českých a slovenských zoologických zahrad^[7]:

• Zoo Brno
• Zoo Děčín
• Zoo Hodonín
• Zoopark Chomutov
• Zoo Jihlava
• Zoo Olomouc
• Zoo Plzeň
• Zoo Praha
• Zoo Ústí nad Labem
• Zoo Zlín
• Zoo Sedlec
• Zoo Tábor

Na Slovensku byl tento druh v srpnu 2019 chován v Zoo Bojnice a Zoo Košice, také členských zoo Unie českých a slovenských zoologických zahrad.^[6]

Chov v Zoo Praha

Jeřáb mandžuský byl v Zoo Praha historicky chován vždy jen krátkodobě, jako součást tranzitu. Prvně se tak stalo v roce 1957, podruhé v roce 1993. Současný chov má základy v roce 1998. Tehdy byla dovezena samice Amálka. Jejím partnerem se v roce 2010 stal samec Saitamu. Společně již několikrát úspěšně zahnízdili.^[8] První odchov se podařil v roce 2011.^[6] V roce 2018 bylo odchováno jedno mládě, a tak na konci daného roku byli chováni tři jedinci.^[9]

Tento druh je k vidění v expozičním celku Ptačí mokřady v dolní části zoo.^[8]

Galerie

• 
  Grus japonensis
• 
  Grus japonensis
• 
  Grus japonensis
• 
  Grus japonensis
• 
  Grus japonensis

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Red-crowned crane na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu jeřáb mandžuský na Wikimedia Commons
• Galerie jeřáb mandžuský na Wikimedia Commons
• Taxon Grus japonensis ve Wikidruzích
• Jeřáb v ZOO Brno

Zdroj