Jaroslav Plichta

Prof. doc. Jaroslav Plichta, PhDr.
Narození 10. července 1929
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 25. července 2006 (ve věku 77 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povolání pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Plichta (10. července 1929 Praha25. července 2006 Praha) byl český psycholog, speciální pedagog a dramaturg.

Život

Maturoval v roce 1948, hned poté byl pro své politické postoje perzekvován a mohl pokračovat ve studiu až v roce 1961. Vystudoval divadelní vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1966) a již v roce 1965 se stal členem činohry Národního divadla v Praze jako lektor (1. března 19651. července 1967) a dramaturg (1. července 196731. července 1969), kde však už od 1. září 1968 dlel kvůli emigraci na neplacené dovolené (31. července 1969 s ním byla rozvázána smlouva). Z politických důvodů emigroval v roce 1968 do Spolkové republiky Německo, kde byl pro své postoje a vzdělání velmi vstřícně přijat. Působil v televizi WRD a především jako pedagog na Kolínské univerzitě. Jeho specializací se stala psychologie, sociologie a speciální pedagogika. Od roku 1972 působil jako docent na Vysoké škole pro sociální práci a pedagogiku v Hagenu, později rovněž v Dortmundu. Pro své zcela mimořádné zásluhy byl posléze jmenován profesorem. Významně se rovněž angažoval v městských divadlech ve Frankfurtu nad Mohanem.

Během více než dvaceti let vybudoval a praktikoval systém skupinových činností terapeuticko–výchovného zaměření spolu s organizací terapeutického divadla s důrazem na přezkoušení osobnosti a sebeprožívání. Koncem sedmdesátých let organizoval pravidelná veřejná představení s psychologickou tematikou na univerzitách v Münsteru, Düsseldorfu, Kolíně nad Rýnem a Dortmundu. Vše většinou s originálními texty či s adaptacemi klasiků. Jeho dílo bylo opakovaně komentované a oceňované německým tiskem. Pod jeho supervizí se uskutečnila celá řada projektů pro mládež i dospělé v Hagenu a Dortmundu. Se svým dílem vystoupil rovněž na kongresu specializovaných pedagogů německy mluvících zemí v Essenu.

Po otevření hranic po roce 1989 se konečně vrátil zpět do své vlasti a rozhodl se své celoživotní vědomosti a schopnosti předat českým studentům. Zapojil se do jedinečného projektu na Institutu pedagogiky volného času v Praze (IPVC v letech 1994–1997). Stal se otcem unikátního studijního oboru aplikované psychologie. Při své výuce kladl nesmírný důraz na kvalitu osobnosti budoucího psychologa, terapeuta či pedagoga. Vycházel z přesvědčení, že psychologii nelze učit pouze z knih v přelidněném přednáškovém sále. Proto si pro svůj projekt "aplikované" psychologie vybral pouze 40 nejlepších studentů, kteří měli možnost vedle klasické výuky zažít psychologické metody a postupy tzv. na vlastní kůži. Jeho prožitkově–vzdělávací přístup měl mimořádný úspěch. Většina jeho studentů se stala výraznými osobnostmi naší současnosti.

Externí odkazy

Zdroj