Jaroslav Mattuš

Jaroslav Mattuš
Jaroslav Mattuš
Jaroslav Mattuš
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1919
Stranická příslušnost
Členství staročeská str.
Česká státopráv. dem.
Čs. národní demokracie
Narození 9. ledna 1867
Mladá Boleslav
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 22. prosince 1919 (ve věku 52 let)
Praha-Podolí
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Vyšehradský hřbitov [1]
Rodiče Karel Mattuš
Profese soudce a politik
Commons Jaroslav Mattuš
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Mattuš (9. ledna 1867 Mladá Boleslav[2] – 22. prosince 1919 Praha-Podolí[3]) byl český a československý politik a poslanec Revolučního národního shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive za z ní vzniklou Československou národní demokracii. Aktivně sportoval a propagoval sport; po roce 1908 zastával funkce v SK Slavia Praha.

Biografie

Narodil se 9. ledna 1867 v Mladé Boleslavi jako syn staročeského politika a starosty města Karla Mattuše. Po absolvování mladoboleslavského gymnázia a pražské právnické fakulty se věnoval soudní praxi v Ústí nad Labem, Bílině a Praze.[4] Dosáhl titulu rady zemského soudu.[5]

Od mládí byl veřejně činný, nejprve ve studentských spolcích (zejména v Akademickém čtenářském spolku).[4] Byl aktivním sportovcem a sportovním organizátorem. Navzdory slabozrakosti cvičil v Sokole, věnoval se horské turistice a lyžování. Zalíbil si i fotbal; roku 1907 byl zvolen do výboru SK Slavia Praha, později se stal místostarostou a nakonec starostou klubu. Měl velký respekt; když se musel pro zaneprázdněnost této funkce vzdát, byl z vděčnosti jmenován čestným předsedou. Sport podporoval i v pražské městské radě.[6]

V meziválečném období byl členem národně demokratické strany. Za její předchůdkyni byl roku 1906 zvolen do sboru obecních starších a později do městské rady v Praze.[5] V roce 1910 neúspěšně kandidoval v doplňovacích volbách na Říšskou radu za staročeskou stranu.[7]

Po vzniku ČSR zasedal v Revolučním národním shromáždění[8] za Českou státoprávní demokracii, respektive za z ní vzniklou Československou národní demokracii.[9] I zde se angažoval v podpoře turistického ruchu a sportu.[10]

Těšil se pevnému zdraví a tělesné i duševní svěžesti. Koncem roku 1919 se ale nešťastně zranil na ruce a z infekce se vyvinul zápal plic. Zemřel na zástavu srdce v podolském sanatoriu (v tehdy ještě samostatné obci Podolí u Prahy), nedlouho po smrti svého otce a jeho vrstevníka Zeithammera (na jehož pohřbu ještě promluvil). Pohřben byl do rodinné hrobky na Vyšehradě.[5]

„Mladý Mattuš“ (jak byl přezdíván) byl oblíbený ve společnosti pro noblesu a zábavnost. Byl milovníkem hudby.[5] Spolustraníci si jej vážili pro řečnické a debatérské schopnosti; byl pokládaný za jednoho z nejnadanějších a nejschopnějších mladších českých politiků.[4]

V roce 1923 po něm byla pojmenována rozhledna Pancíř na Šumavě.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ hrob Jaroslava Mattuše na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-02. 
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  3. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  4. ↑ a b c Člen Národního shromáždění českoslov. Jaroslav Mattuš. Národní politika. 1919-12-23, roč. 37, čís. 351, s. 2. Dostupné online [cit. 2012-02-14]. 
  5. ↑ a b c d Jaroslav Mattuš. Národní listy. 1919-12-23, roč. 59, čís. 299, s. 3. Dostupné online [cit. 2012-02-14]. 
  6. ↑ Jaroslav Mattuš mrtev. Národní listy. 1919-12-23, roč. 59, čís. 299, s. 5. Dostupné online [cit. 2012-02-14]. 
  7. ↑ Národní listy, 13. 1. 1910, s. 2.
  8. ↑ Jaroslav Mattuš [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. 
  9. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2015-01-14]. Dostupné online. 
  10. ↑ 103. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. 
  11. ↑ The look-out tower at Pancíř [online]. rejstrik.cz [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj