Jaroslav Hlaďo

Jaroslav Hlaďo
Narození 8. května 1913
Nový Jičín
Úmrtí 21. ledna 1990 (ve věku 76 let)
Praha
Národnost česká
Choť Božena Hlaďová
Vojenská kariéra
Hodnost plukovník, generálmajor in memoriam
Složka Československá exilová armáda
Velel velitel 312. perutě Royal Air Force, velitel československého stíhacího křídla v RAF, velitel 2. československého leteckého sboru
Války 2. světová válka
Vyznamenání O.B.E., D.S.O., D.F.C., rytíř franc. Čestné legie a další

Jaroslav Hlaďo (8. května 1913 Nový Jičín – 21. ledna 1990 Praha) byl československý válečný letec a pedagog. Byl velitel 312. stíhací perutě Royal Air Force, velitel československého stíhacího křídla v RAF, velitel 2. československého leteckého sboru.[1][2][3]

Život a působení

Po absolvování vojenské akademie (obor letectví) v Hranicích a v Prostějově (1932–1934) byl zařazen v hodnosti poručík letectva k leteckému pluku 1. na letišti Praha–Kbely. Sloužil též u leteckého pluku 4. Do okupace Československa v roce 1939 měl nalétáno 1520 hodin. Za okupace dělal zalétávacího pilota v továrně v Kunovicích odkud dne 27. srpna 1940 odletěl na přezkušovaném letadle B-534 do Sovětského svazu, kde přistál u Stanislawówa (dnes Ivano–Frankivsk). Byl podroben výslechu, do 31. prosince 1940 byl vězněn a do 30. července 1941 byl internován. Několik měsíců byl příslušníkem zvláštní letky NKVD (určené pro boj v týlu nepřítele) a od 15. října 1941 byl členem Československé vojenské mise v Sovětském svazu. Na jaře 1942 vyplul z Murmansku do Velké Británie na křižníku HMS Edinburgh; dne 30. dubna 1942 byl křižník napaden německou ponorkou a potopen, potopen byl i další křižník, na kterém cestoval – byl to křižník HMS Trinidad, který byl potopen leteckým útokem dne 15. května 1942. Zachránil jej torpédoborec HMS Foresight. Ve Velké Británii byl po výcviku zařazen na operační lety, a to postupně k 131., 122. a 222. stíhací peruti. Od 29. listopadu 1943 do 28. dubna 1944 dělal styčného důstojníka Inspektorátu čs. letectva u 11. stíhací skupiny RAF. Dne 28. dubna 1944 byl zařazen k 312. čs. stíhací peruti, jejímž velitelem se stal dne 15. května 1944. Dne 15. listopadu 1944 byl jmenován velitelem čs. stíhacího křídla (310., 312. a 313. peruť). Ve Velké Británii provedl 281 operačních letů nad nepřátelským územím a nalétal při nich celkem 474 operačních hodin.

Po vítězném návratu do vlasti byl dne 28. 10. 1945 jmenován velitelem 2. letecké divize v Českých Budějovicích a dne 29. 2. 1948 velitelem II. leteckého sboru. Od 31. 1. 1949, působil na Vysokém vojenském učení v Praze, později pak na Hlavní správě letectva a vojsk protivzdušné obrany státu. Dne 31. 3. 1971 byl přeložen do zálohy. Do roku 1985 pracoval v civilním sektoru jako plavčík, vrátný, průvodce turistů apod.[1][2][4][5]

Uctění památky

V Praze 14 je Hlaďova ulice, v Novém Jičíně je ulice Generála Hlaďa. Na místě bývalé české školy v Novém Jičíně je pamětní deska.[1]

Vyznamenání

Reference

  1. ↑ a b c Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945.. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS 348 s. ISBN 80-7278-233-9, ISBN 978-80-7278-233-8. OCLC 85144795 
  2. ↑ a b Rajlich, Jiří. Generálmajor in memoriam Ing. Jaroslav Hlaďo (1913-1990). Historie a vojenství č. 3, (2005,) s. 83-103.
  3. ↑ IRRA, Miroslav. České Budějovice a československé vojenské letectvo v letech 1945-1950. V Českých Budějovicích: Jihočeské muzeum 218 s. ISBN 9788086260617. OCLC 124090823 
  4. ↑ NAVRÁTIL, Boleslav. Stíhač Jaroslav Hlaďo byl dítětem štěstěny. Novojičínský deník. 2012-01-28. Dostupné online [cit. 2021-08-22]. 
  5. ↑ Hlaďo, Jaroslav. www.valka.cz [online]. [cit. 2021-08-22]. Dostupné online. 

Literatura

  • Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany ČR, 2005. ISBN 80-7278-233-9. 
  • IRRA, Miroslav. České Budějovice a československé vojenské letectvo v letech 1945 – 1950. [s.l.]: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 2006. ISBN 978-80-86260-61-7. 

Zdroj