Jaroslav Fiedler (kněz)

Jaroslav Fiedler
Narození 13. července 1913
Louny
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 25. září 1992 (ve věku 79 let)
Blatná
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání Kněz
Nábož. vyznání Církev československá husitská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Fiedler (13. července 1913 Louny – 25. září 1992 Blatná) malíř a básník a farář Církve československé husitské.[p 1]

Život

Do Církve československé husitské vstoupil v červnu 1920. V letech 1925–1932 studoval reálku v Lounech, v roce 1934 si doplnil vzdělání na gymnáziu v Duchcově.

V letech 1934–1938 studoval na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké v Praze. Po druhé odborné bohoslovecké zkoušce přijal 28. září 1938 kněžské svěcení. Poměrně mlád se Jaroslav Fiedler přesunul do Plzně a posílil v nelehkých časech pro Evropu i Československo zdejší kněžskou základnu. V letech 1938–1939 byl duchovním v náboženské obci Plzeň-východ. Dne 30. března 1939 byl oddán s Annou Hlaváčkovou (* 1919), stal se otcem tří dětí.

Jaroslav Fiedler kromě kněžské služby z pověření církve vyučoval náboženství též ve Volduchách, menší obci nedaleko Rokycan.

V letech 1939–1946 byl duchovním pro Plzeň-západ.

V prvních dnech po osvobození Plzně, již 13. května 1945, jako zástupce faráře bratr Jaroslav Fiedler konal první bohoslužbu v právě otevřeném kostele Sboru Karla Farského v Plzni,[1] na nároží ulic Klatovská a Husova,[2] v místech, kde se nedlouho předtím sváděly boje o toto strategicky významné město.[3] Kostel, dlouho před první světovou válkou postavený pro potřeby německy mluvícího obyvatelstva, sloužil od osvobození Církvi československé husitské a ještě dlouho na sobě nesl na sobě stopy bojů.

V letech 1946–1951 byl Jaroslav Fiedler duchovním v Horažďovicích. Je otázkou, zda do města byl přeložen pro svou přílišnou angažovanost a umělecké nadání spojené se schopností získávat přátele a organizovat nevšední akce, nebo zda šlo o snahu pozvednout religiozitu v tomto kraji se slavnou minulostí; totéž by se dalo říci o dalším přeložení v letech 1951–1983 do Blatné s administrací Strakonic. Od roku 1978 byl pracujícím důchodcem, navzdory již poměrně vysokému věku spravoval v letech 1983–1992 náboženskou obec Kasejovice.[4]

Při své službě duchovního maloval olejomalby, které sám označoval za naivní, nicméně se stal zkušeným moderním malířem na pomezí mezi figurativním a abstraktním uměním. Vystavoval v galeriích, které se jeho umění odvážily zveřejnit: Městské muzeum, Volyně (Strakonice); Městská galerie, Vysoké Mýto (Ústí nad Orlicí);[5] Oblastní muzeum v Písku, Písek (okres Písek) etc.

V době izolace církve ateistickou společností to bylo jistě velmi povzbuzující a poukazuje to i na kvality jeho umění, které nebylo snadné ignorovat. Jeho obrazy byly k vidění mimo galerie i v bytech duchovních Církve československé husitské a např. v administrativních prostorách plzeňské diecéze v Husově ulici v Plzni.[6]

Malíř Josef Synek[7] dnes vzpomíná na kolegu výtvarníka: Takový ostrov, to je hledání ráje. Mám představu, že je tam teplo, příjemně, je tam klid. Jak říkal Jarda Fiedler: Byli jsme vyhnáni z ráje a teď ho celej život hledáme...[8]

Po sametové revoluci se Jaroslav Fiedler stal členem umělecké skupiny jihočeských výtvarníků Kruh 89,[9] která se prezentovala časopisem Invence. Jeho díla jsou zastoupena v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích, Galerii Benedikta Rejta v Lounech nebo v Okresním muzeu ve Vysokém Mýtě.[10]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Charakteristika „husitská“ byla k názvu církve přičleněna z rozhodnutí VI. řádného sněmu v roce 1971.

Reference

  1. ↑ Kostel Sboru Karla Farského – OPLZNI.EU. www.oplzni.eu [online]. [cit. 2024-05-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ Plzeň známá neznámá: Husova třída – Zestínu [online]. 2023-03-19 [cit. 2024-05-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ REDAKCE. Američané osvobodili i Spejbla s Hurvínkem. Plzeňský deník. 2015-05-06. Dostupné online [cit. 2024-05-21]. 
  4. ↑ JINDRA, Martin. Biografický slovník Církve československé husitské.. Praha: Církev československá husitská, 2020. 640 s. ISBN 978-80-7000-167-7. S. 126. 
  5. ↑ IVETA, Danko. Seznam výstav Městské galerie od počátků do současnosti - Městská galerie ve Vysokém Mýtě. www.galerie-vm.cz [online]. [cit. 2024-05-21]. Dostupné online. 
  6. ↑ Biografický slovník Církve československé husitské. [s.l.]: [s.n.] S. 126–127. 
  7. ↑ Obrazy: Josef Synek - Galerie Josefa Lieslera. Do muzea! [online]. [cit. 2024-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-05-29. 
  8. ↑ Blatenské listy: rozhovor s malířem Josefem Synkem. docplayer.cz [online]. [cit. 2024-05-21]. Dostupné online. 
  9. ↑ Kruh 89 | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. www.encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2024-05-21]. Dostupné online. 
  10. ↑ Biografický slovník Církve československé husitské. [s.l.]: [s.n.] S. 127. 

Literatura

  • Ústřední archiv a muzeum Církve československé husitské, fond Osobní složky duchovních, osobní výkaz Jaroslava Fiedlera.
  • EISENHAMEROVÁ Pavlína, Městské muzeum Blatná: Prý pořád maluju jako dítě. Blatenské listy, 2020, č. 2, s. 1, 9.
  • DOLEJŠ, Jiří a Jan MERGL: Jaroslav Fiedler – obrazy : Olga Haláková – keramika : Petr Halák – obrazy : katalog k výstavě. Městské muzeum, Blatná 1989.
  • DOSKOČIL, Eduard: Tvorba Jaroslava Fiedlera. Městská galerie, Vysoké Mýto 1969.
  • MATYÁŠOVÁ, Eva: Naivní malířství. Odeon, Praha 1986
  • JINDRA, Martin – SLADKOWSKI, Marcel (eds.): Biografický slovník Církve československé husitské. Církev československá husitská, Praha 2020, (ISBN 978-80-7000-167-7)

Externí odkazy

Zdroj