Jaroslav Šibrava, Továrna motorových vozidel

Jaroslav Šibrava, Továrna motorových vozidel
Logo
Logo
Tříkolka Trimobil ENS
Tříkolka Trimobil ENS
Základní údaje
Právní forma akciová společnost
Datum založení 1920
Datum zániku 1926
Zakladatel Jaroslav Šibrava
Sídlo Vltavská č.p. 866, Praha-Holešovice, Česko
Adresa sídla Praha, Česko
Charakteristika firmy
Produkty automobily, tříkolky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Firma Jaroslav Šibrava, Továrna motorových vozidel byla československý výrobce tříkolek a automobilů.[1][2]

Historie firmy

Jaroslav Šibrava (1876–1961), bývalý zaměstnanec Waltrovy továrny,[3] založil v roce 1920 vlastní firmu v Praze-Holešovicích ve Vltavské ul. 866 (dnes Bubenské nábřeží 866/11) a začal s opravami a prodejem automobilů.[4] Stal se v dubnu 1920 legitimním obchodníkem a živnostníkem Československého sdružení obchodníků a živnostníků pro obor automobilní[5] a současně s tím začal vyrábět součásti i kompletní tříkolky podle licence, kterou zakoupil od společnosti J. Walter a spol. (Tříkolka Walter) pod značkou Trimobil Šibrava.[6] V roce 1921 tříkolky poprvé vystavoval na XIII. mezinárodní výstavě automobilů (stánek č. 3), která se konala na pražském výstavišti od 28. května do 5. června. K reaktivování výroby Waltrových tříkolek, kdysi tak oblíbených, popřál magazín Auto nové firmě všeho zdaru.[7]

Od dubna 1922 byly v Praze provozovány motorové tříkolky jako autodrožky. Za výhodu byla tiskem označena výhodná sazba 4 Kč za 1 km jízdy.[8] Na XIV. mezinárodní výstavě automobilů (22. dubna – 1. května 1922) Šibrava vystavil modernizované Trimobily s elektrickým osvětlením, čtyřsedadlový faeton E4, kupé, sportovní dvousedadlový model E2 a dodávku s nákladní plošinou EN. V roce 1923 na autosalonu v Praze firma představila nový, původní motor s protiběžnými písty (boxer) o zdvihovém objemu 1106 cm³, který instalovala do čtyřsedadlového Trimobilu a na výstavě oznámila, že tento motor bude použit i pro čtyřkolový automobil. Zvláště nákladní Trimobily se osvědčily v dopravě lehčích nákladů a „čile se proplétaly“ v ruchu pražských ulic.[9]

Inzerát Šibrava, Auto ročník 2, č. 2 (červenec 1920), s. XXXI
Stánek fy. Jaroslav Šibrava na autosalonu (Praha 1922)

V roce 1924, kdy byla firma Šibrava akcionována, začala vyrábět malý automobil s dvouválcovým motorem, s vodorovně umístěnými válci proti sobě (boxer). Výkon motoru 10,3 kW/14 k byl využit k označení automobil typ 4/14 HP.[10] Firma se tak přiřadila k hlavním československým výrobcům automobilů Praga, Laurin & Klement, Tatra a Walter, ale spíše ji možno označit na menší firmu, jak ve výrobě automobilů v té době byly označovány firmy Start Hradec Králové, Stelka Příbram, Zbrojovka Brno atd.[11]

Úřední list ze dne 20. srpna 1924 oznámil, že se po vyhlášeném konkurzu z června 1924 uskutečnilo vyrovnání s firmou Jaroslava Šibravy, z Prahy VII., Vltavské čp. 866 (tentýž list oznámil ve stejný den i vyrovnání firmy Josefa Janatky/motocykly Itar, továrníka ze Smíchova).[12] V roce 1925 se firma již pražského autosalonu nezúčastnila a výroba byla ukončena o rok později (1926).[6] Jiné zdroje uvádí období výrobní činnosti v letech 1920 až 1925[1] respektive 1921 až 1929.[2] Celkem v továrně vzniklo asi 100 motorových vozidel.[2]

Vozidla

Trimobil

Typ Trimobil byl tříkolový, s jedním kolem vpředu. Odpovídal tříkolovému vozu firmy Walter. Poháněl jej vzduchem chlazený dvouválcový motor o objemu 1248 cm³.[2] Ten byl potom nahrazen vidlicovým motorem o výkonu 9 koní.[2] Ještě později byl vůz osazován motorem typu boxer s výkonem 14 koní.[2]

V nabídce byly varianty karoserie označené

  • E 2 – otevřený, dvoumístný sportovní vůz
  • E 4 – čtyřmístná verze
  • EK 4 – drožka (taxi-landaulet)
  • EN – dvoumístný pick-up
  • ENS – dodávková tříkolka[2]

Základní varianta stála 24 000 korun, šlo o nejlevnější tříkolový vůz na tehdejším trhu.[2]

4/14 HP

Čtyřkolový model Šibrava 4/14 HP vznikl v roce 1923[1] nebo 1925.[2] K pohonu sloužil stejný motor boxer jako ve voze Trimobil, nyní ovšem chlazený vodou.[1] Firma uváděla, že jde o motor vlastní konstrukce.[13] Provozní hmotnost byla 700 kg, maximální rychlost 60 km/h.[2] Vozy byly prodávány za 34 000 korun.[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jaroslav Šibrava, Továrna motorových vozidel na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b c d Linz, Schrader: Die Internationale Automobil-Enzyklopädie.
  2. ↑ a b c d e f g h i j k Georgano: The Beaulieu Encyclopedia of the Automobile.
  3. ↑ ŠUMAN-HREBLAY, Marián. Encyklopedie automobilů. 1. vyd. Brno/Praha: CPress/Albatros Media, 2018. 272 s. ISBN 978-80-264-1852-8. S. 143. 
  4. ↑ Bubenské nábřeží, Praha Holešovice [online]. Praha: HADRMAN s.r.o., správa nemovitostí [cit. 2022-02-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ Československé sdružení obchodníků a živnostníků pro obor automobilní v Praze. Národní listy. 1920-04-11, roč. 60, čís. 100, s. 8. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Šuman-Hreblay: Encyklopedie automobilů.
  7. ↑ PAUČEK, Ervín Dr. Ing. XIII. mezinárodní výstava automobilů v Praze. Auto. Květen 1921, roč. 3, čís. 1, s. 30–31. Dostupné online. 
  8. ↑ Nové automob. drožky v Praze. Národní listy. 1922-04-09, roč. 62, čís. 98, s. 3. Dostupné online. 
  9. ↑ XV. mezinárodní výstava automobilů v Praze. Auto. Duben 1923, roč. 5, čís. 4, s. 247–249. Dostupné online. 
  10. ↑ SADECKÝ, L. Naše automobily a motocykly (Šibrava Jaroslav, Praha VII). Auto. 1943-05-15, roč. 25, čís. 5, s. 105. Dostupné online. 
  11. ↑ PAUČEK, Ervín dr. ing. Automobilismu v Československu. Auto. Duben 1924, roč. 6, čís. 4, s. 141–144. Dostupné online. 
  12. ↑ Konkursy a vyrovnání. Národní listy. 1924-08-05, roč. 64, čís. 215, s. 5. Dostupné online. 
  13. ↑ Šibrava 4/14 HP

Literatura

  • (německy) Harald Linz, Halwart Schrader: Die Internationale Automobil-Enzyklopädie. United Soft Media Verlag GmbH, München 2008, ISBN 978-3-8032-9876-8.
  • (anglicky) George Nick Georgano (šéfredaktor): The Beaulieu Encyclopedia of the Automobile, Volume 1 A–F. Fitzroy Dearborn Publishers, Chicago 2001, ISBN 1-57958-293-1.
  • Marián Šuman-Hreblay: Encyklopedie automobilů. České a slovenské osobní automobily od roku 1815 do současnosti. Computer Press, Brno 2007, ISBN 978-80-251-1587-9.

Externí odkazy

Zdroj