Jaroslav Šajn

Jaroslav Šajn
Narození 23. srpna 1926
Čelákovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 23. dubna 1995 (ve věku 68 let)
Brandýs nad Labem
ČeskoČesko Česko
Povolání sochař
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Šajn (23. srpna 1926, Čelákovice – 23. dubna 1995, Brandýs nad Labem) byl akademický sochař a pedagog.

Biografie

V Čelákovicích navštěvoval obecnou i měšťanskou školu. Po jejím ukončení nastoupil do učení v místní Volmanově továrně, kde získal profesi strojního zámečníka. Po osvobození absolvoval dvouletou Státní grafickou školu v Praze. Ve spolupráci s otcem, který byl kovotepcem, získal mnoho zkušeností pro svoji budoucí uměleckou práci. Absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, kterou zakončil v roce 1952. Ale již v roce 1951 vystavoval v čelákovickém muzeu své první práce společně se sochařkou G. Woltersovou[zdroj?] (*1930), architektem Ing. E. Proškem[zdroj?] (*1922) a fotografem Zdeňkěm Labíkem (1930-1998) na výstavě „Budujeme nové Čelákovice“.

Dílo

Bronzový reliéf v Praze-Nuslích

Mimo sochařské a medailérské práce se setkáváme i s jeho malbami olejem a temperou, na kterých zachytil jak rodné Polabí, tak i jiné motivy. Hlavní jeho činností bylo umělecké kovářství. S jeho díly se můžeme setkat na řadě památkových objektů v Praze (Ungelt, Stavovské divadlo, zámek v Tróji aj.) i jiných místech republiky (např. Střekov). Byl autorem ústředního motivu – trnové koruny – čsl. expozice v Osvětimi. Je i autorem několika čelákovických pamětních desek a medailí (Jana Zacha, Pro krásu domova aj.). Jako profesor působil na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UK v Praze a v Praze také prožil podstatnou část svého života. Ateliér měl i v Čelákovicích, kde často u své matky přebýval a potom do konce svého života bydlel.

Odkazy

Externí odkazy

Zdroj