Jaromír Vašků
| prof. MUDr. Jaromír Vašků, DrSc. | |
|---|---|
| 26. rektor Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně | |
|
Ve funkci: 1970 – 1973 | |
| Předchůdce | Theodor Martinec |
| Nástupce | Vojtěch Kubáček |
| Narození |
14. prosince 1924 Prostějov  Československo
|
| Úmrtí |
22. dubna 2017 (ve věku 92 let) Brno Česko
|
| Profese | profesor, kardiolog, patofyziolog a spisovatel literatury faktu |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jaromír Vašků (14. prosince 1924 Prostějov – 22. dubna 2017 Brno) byl český patologický fyziolog, v letech 1970 až 1973 rektor Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně.
Život
Narodil se v roce 1924 v Prostějově, kde v mládí absolvoval gymnázium. V roce 1950 se stal doktorem medicíny, když úspěšně absolvoval studium na Lékařské fakultě UJEP. Poté začal pracovat jako asistent na Katedře patologické fyziologie LF UJEP. V roce 1959 získal hodnost kandidát věd, o rok později se v oboru habilitoval a stal se vedoucím Katedry patologické fyziologie. V tomtéž roce se také stal proděkanem LF UJEP, jímž byl do roku 1962. V letech 1961 až 1962 absolvoval studijní pobyt v Montréalu (účastnil se objevuje kalcifylaxe), v roce 1962 byl jmenován mimořádným profesorem, v roce 1964 se stal doktorem medicínských věd a již v roce 1965 byl jmenován profesorem patologické fyziologie. Na Katedře patologické fyziologie Vašků působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1990.[1]
Během své kariéry získal řadu socialistických vyznamenání, jmenovitě nejdříve v roce 1984 vyznamenání Za zásluhy o výstavbu, Medaili Československé lékařské společnosti J. E. Purkyně, Zlatou medaili LF UJEP a Zlatou medaili LF UK, v roce 1986 pak Státní cenu Klementa Gottwalda, vedle toho dále například Zlatou plaketu ČSAV Za zásluhy o rozvoj biologických věd nebo cenu Literárního fondu za učebnici s názvem Patologická fyziologie. Byl členem řady odborných a zájmových organizací, jmenovitě Mezinárodní společnosti pro kardiologický výzkum, Mezinárodní společnosti pro umělecké orgány, Československé společnosti pro patologickou a klinickou fyziologii a také člen korespondent Československé akademie věd.[1] Ve své odborné činnosti se zaměřoval nejvíce na výzkum v oblasti patologie myokardu a možností umělých náhrad srdce; pod jeho vedením došlo k vůbec prvním aplikacím umělých srdcí v Československu. V roce 1975 se začal intenzivně zabývat také chronickým účinkům záření na organismus.[2]
Rektor Masarykovy univerzity
Navzdory své jinak pozitivně hodnocené vědecké kariéře v oboru patologické fyziologie po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 z pozice normalizátora řídil stranické čistky na univerzitě, kterou vedl od roku 1970 po nuceném konci Theodora Martince ve funkci. Vašků sám ve funkci skončil v srpnu 1973, kdy jej nahradil umírněnější Vojtěch Kubáček.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b ŠIBÍČKOVÁ, Jitka. prof. MUDr. Jaromír Vašků, DrSc. [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2022-10-03 [cit. 2025-04-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Jaromír Vašků – rektor 1970–1973. Archiv Masarykovy univerzity [online]. [cit. 2025-04-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
| Rektoři Masarykovy univerzity | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Theodor Martinec |
1970–1973 Jaromír Vašků |
Nástupce: Vojtěch Kubáček |
