Jan Vilém Harant z Polžic a Bezdružic

Jan Vilém Harant z Polžic a Bezdružic
Erb Harantů z Polžic a Bezdružic
Erb Harantů z Polžic a Bezdružic
Majitel jilemnického panství
Ve funkci:
2. května 1637 – 1643
Předchůdce Barbora Křinecká z Ronova
Nástupce Kryštof Gotfried z Polžic
Narození 29. září 1610
Soseň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 1643 (ve věku 34 let)
Jilemnice
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť Barbora Křinecká z Ronova
Rodiče Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
Anna Saloména Hradišťská z Hořovic
Děti Kryštof Gotfried z Polžic, Adolf Vilém z Polžic,
Příbuzní Jan Jiří Harant z Polžic a Bezdružic
Profese voják
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Vilém z Polžic a Bezdružic (v německé podobě Johann Wilhelm Harant von Polschitz und Weseritz, 29. září 1610, Soseň – 1643, Jilemnice) byl český šlechtic a voják, syn významného českého šlechtice Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic.

Životopis

Jan Vilém z Polžic a Bezdružic se narodil jako nejstarší syn Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic a jeho třetí manželky Anny Salomeny Hradišť'ské z Hořovic. Za kmotra mu šel císař Rudolf II.

Stejně jako jeho druhorozený bratr Jiří Leopold si zvolil vojenskou kariéru.[1] V roce 1631 byl setníkem v armádě Albrechta z Valdštejna.

Manželství a rodina

V prosinci 1634 se oženil s Alžbětou Barborou Křineckou z Ronova († 1644). Tento sňatek však byl poněkud problematický, neboť Alžběta Barbora Křinecká byla protestantského vyznání a sňatek katolíka Jana Viléma byl sledován z císařského dvora.[2] Před svatbou proto Alžběta Barbora musela přestoupit na katolickou víru.[3] Z jejich manželství se narodili dva synové:

  • Kryštof Bohumír
  • Adolf Vilém

Dne 2. května 1637 odkoupil Jan VIlém od Alžběty Barbory se souhlasem jejích sester panství Jilemnici a Rokytnici za 64 000 kop míšeňských.[4]

Místo někdejší kaple svaté Alžběty u jilemnického zámku

Jan Vilém Harant z Polžic a Bezdružic zemřel okolo léta 1643. Byl pohřben v kapli svaté Alžběty v Jilemnici, avšak roku 1786 byly rakve s ostatky Harantů přeneseny do zatím neobjevené krypty v interiéru jilemnického farního kostela sv. Vavřince.[5][6][7][8][9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Cesta z Království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v Pusté Arábii - Díl první/Předmluva k vydání z r. 1854 – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2020-08-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ Krkonoše a Jizerské hory: Zobrazení článku. krkonose.krnap.cz [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ WWW.HISTORIEKEKAVE.CZ. Annthal-Harrachovský letohrádek b. HISTORIE KE KÁVĚ [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ Národní archiv Praha, pracoviště Dejvice: číslo fondu 656, SM, inv. č. 656, sign. C215/F 5e, kart. 383
  5. ↑ BRAUN, Jan. Nález Valdštejnů mění dějiny Jilemnice. Krkonošský deník. 2017-05-15. Dostupné online [cit. 2020-03-15]. 
  6. ↑ Unikátní objev kostela svaté Alžběty v Jilemnici pohřebního místa majitelů jilemnického panství ve 14. až 17. století - PDF Stažení zdarma. docplayer.cz [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  7. ↑ KLIMENTOVÁ, Jan Braun ,Lenka. Objev století posunul dějiny Jilemnice. Krkonošský deník. 2018-02-21. Dostupné online [cit. 2022-03-10]. 
  8. ↑ LUŠTINEC, Jan. Jilemnice. 1. vydání. vyd. Vlkov: [s.n.] 119 s. Dostupné online. ISBN 978-80-88182-05-4, ISBN 80-88182-05-0. OCLC 1022787993 
  9. ↑ Tisková zpráva města Jilemnice: Unikátní objev kostela svaté Alžběty v Jilemnici – pohřebního místa majitelů jilemnického panství ve 14. až 17. století, 2017

Související články

Zdroj