Jan Slavomír Tomíček

Jan Slavomír Tomíček
Narození 16. července 1806, 15. července 1806 nebo 1806
Horní Branná
Úmrtí 28. dubna 1866
Praha
Povolání spisovatel, historik, novinář, básník a překladatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Slavomír Tomíček (16. července 1806 Horní Branná – 28. dubna 1866 Praha[1])[2] byl český spisovatel, novinář, historik a národopisec.

Život

Narodil se v rodině tkalce v Horní Branné. Vystudoval gymnázium v Jičíně, studia filosofie v Praze nedokončil. V revolučních letech 1848–1849 se stal členem Národního výboru a členem výboru Slovanské lípy. V té době mu také byla prozatímně svěřena katedra českého jazyka na univerzitě. Profesorského místa, o které se ucházel od roku 1854 nedosáhl. Zemřel náhle na mrtvici, bez rodiny.[2][1]

Dílo

J. S. Tomíček, Děje anglické země

Časopisecké příspěvky

Jan Slavomír Tomíček patřil k družině časopisu Čechoslav, psal i do Světozoru (vydávaného Šafaříkem) a roku 1834 se stal redaktorem Pražských novin (kam jej pozval Čelakovský. Kritika ruského cara, pocházející od svobodomyslného Tomíčka,[3] stála Čelakovského místo.) Psal i do dalších časopisů a překládal. Vydal řadu knih, z nichž zvláště Doba prvního člověčenstva (Matice česká, 1846) vzbudila pobouření cenzury a pražského arcibiskupa svou údajnou protináboženskostí a ohrozila existenci nakladatele.[4]

Když od roku 1833 převzal Josef Kajetán Tyl redigování Květů, tvořil je zpočátku sám, jeho jediným přispěvatelem byl Tomíček.[5]

Kritika Máchova Máje

V povědomí národa přežívá jako ten, jenž v České wčele publikoval roku 1836 pověstný odsudek Máchova Máje. Citována jsou zejména Tomíčkova slova:

„ ...jeho báseň jest škvára, která z vymřelé sopky vyhozená mezi květiny padla. Ve květinách můžeme míti a máme zalíbení, nikoli ale v chladném, mrtvém meteoru, který z rozervaných útrob vyvržen byl. “
— Jan Slavomír Tomíček, Česká wčela, 31. 5. 1836[6]

Tomíček nebyl sám, kdo Máchův Máj v době vzniku kritizoval. Učinil tak ve stejném roce i Josef Kajetán Tyl a Josef Krasoslav Chmelenský (i když s větším pochopením pro Máchovo básnictví). Podle Vojtěcha Jiráta „šlo o střetnutí dvou velkých proudů určujících tvář devatenáctého století – o střetnutí proudu individualistického s proudem, který včleňoval básníka do pospolitosti...“[7]

Překlady

Překládal z ruštiny, např. A. S. Puškina nebo I. S. Turgeněva.[2]

Knižní vydání

  • Slowanka: sbjrka národnjch powěstj, 1833
  • Básně od Jana Slavomíra Tomíčka, 1840
  • Doba prwního člowěčenstwa, aneb, Auplnější wylíčení stawu prwního pokolení lidského, 1846 (kromě používání w a au jedna z prvních knih psaných modernějším pravopisem a méně květnatým, "obrozensky šroubovaným" stylem)
  • Obrazy swěta, čili, Popsání rozličných národů, jejich života způsobů, obyčejů, mravů atd., jakož i rozličných krajin na naší zemi, 1846–7, 5 sv.
  • Kawkaz, 1848
  • Česká mluvnice nově vzdělaná 1849, znovu 1863
  • Děje anglické země, 1849
  • Děje Španělské, 1850
  • Pravopis český dle ústrojnosti českého jazyka, 1850
  • Lehrbuch der böhmischen Sprache für Deutsche, 1851, 1855
  • Praktický úvod k rychlému a snadnému naučení se české řeči (Praktischer Lehrgang zur schnellen und leichten Erlernung der böhmischen Sprache), 1854

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Policejní ředitelství I, konskripce, karton 650, obraz 64 [online]. Praha: Národní archiv [cit. 2020-12-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Jan Slavomír Tomíček. In: Luboš Merhaut a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. Dostupné online. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 4/I. S–T. S. 966–968.
  3. ↑ http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/344291-tomicek-jan-slavomir-spis-cesky[nedostupný zdroj]
  4. ↑ Archivovaná kopie. krkonose.krnap.cz [online]. [cit. 2009-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-15. 
  5. ↑ BAČKOVSKÝ, František. O Květech. S. 10. Květy [online]. [cit. 2020-12-16]. Čís. 7/1885, s. 10. Dostupné online. 
  6. ↑ Dílo Karla Hynka Máchy: Dokumenty, s. 426-429 (Posudek S. Tomíčka) [online]. František Borový, 1948 [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ Dílo Karla Hynka Máchy: Dokumenty, s. 430-434 (Posudek Tylův a Chmelenského) [online]. František Borový, 1948 [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. 

Literatura

  • MERHAUT, Luboš, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Díl 4., svazek 1. (S–T). 1. vyd. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 966–968.
  • Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 25. díl. V Praze: J. Otto, 1906. 995 s. cnb000277218. S. 548–549. Dostupné online

Externí odkazy

Zdroj