Jan Kořenský

prof. PhDr. Jan Kořenský, DrSc.
Narození 24. května 1937
Hradec Králové
Úmrtí 16. dubna 2022 (ve věku 84 let)
Povolání jazykovědec, vysokoškolský učitel a bohemista
Alma mater Filozofická fakulta Univerzity Palackého
Témata bohemistika a lingvistika
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Kořenský (24. května 1937 Hradec Králové – 16. dubna 2022)[1] byl český jazykovědec, zabývající se gramatikou češtiny, obecnou lingvistikou, metodologií lingvistiky, teorií znaku, teorií textu a procesuální gramatikou.[2] Je autorem více než deseti knih a několika desítek odborných článků.[3][4]

Akademická činnost

Byl nejvýraznějším představitelem české metodologické reflexe lingvistického výzkumu, zasahující do diskuzí o gramatikách a gramatice češtiny, rozsahu a obsahu pojmu gramatika přirozeného jazyka.

Žák českých bohemistů Bohuslava Havránka, Miroslava Komárka, Oldřicha Králíka a Miloše Dokulila.

Spoluautor Mluvnice češtiny II., podílející se zásadním způsobem na její koncepci.

Iniciátor (2. pol. 80. let) rozsáhlého teoretického výzkumu zaměřeného na základní pojmy pražského lingvistického strukturalismu a jejich reflexi v dalších vývojových etapách.

Propagátor pozitivně interdisciplinárních přístupů k popisu řeči:[5]

  • Vědní konceptualizace pojmu hra, možnosti hry jako modelačního aparátu řeči, její dynamiky.
  • Aplikace obecné teorie systémů a teorie chaosu v současné lingvistice.
  • Sociologizující přístupy v komplexním popisu komunikačního procesu a textu.
  • Epistemologické rozměry jazyka a řeči, reflexe filosofie jazyka.

Kariéra v oboru

  • 1959 – ukončil studium oboru český a ruský jazyk na Fakultě společenských věd Univerzity Palackého
  • 1963 – po působení na obecných a středních školách na základě konkurzu přijat do Ústavu pro jazyk český Československé akademie věd, zde interní vědecká aspirantura (školitelem Miloš Dokulil)
  • 1969 – získal titul PhDr. na základě práce Komplexní popis výrazové struktury pádu substantiva v češtině následně udělena hodnost CSc.
  • 1985 – titul DrSc. po předložení disertační práce Konstrukce gramatiky ze sémantické báze
  • 1993 – počátek působení na Katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
  • 1994 – habilituje se (publikace Komunikace a čeština)
  • 1997 – jmenován profesorem

Během své vědecké kariéry působil jako:[6]

Publikační činnost

Knihy

Knihy, seřazené chronologicky, jsou k dispozici v knihovně věnované jeho osobě na katedře obecné lingvistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci.[8]

  1. Komplexní popis výrazové struktury pádu substantiva v češtině. Jan Kořenský. Academia, Praha 1972.
  2. Práce o sémantické struktuře věty. Zdeněk Hlavsa, František Daneš, Jan Kořenský. Praha : Ústav pro jazyk český ČSAV 1973.[9]
  3. Komplexní analýza komunikačního procesu a textu. Alena Jaklová, Jana Hoffmannová, Olga Müllerová & Jan Kořenský. Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta 1979.
  4. Konstrukce gramatiky ze sémantické báze. Edice: Studie a práce lingvistické. Academia, Praha 1984.
  5. Mluvnice češtiny 2. Miroslav Komárek, Jan Petr & Jan Kořenský. Academia, 1986.
  6. Teorie přirozeného jazyka: interdisciplinarita, aplikace, prognózy. Edice: Studie a práce lingvistické. Academia, 1989. ISBN 80-200-0193-X.
  7. Komunikace a čeština. H&H, 1992. ISBN 80-85467-92-5.
  8. Proměny myšlení o řeči. FF UK, Praha 1998. ISBN 80-85899-38-8.
  9. Juristická a lingvistická analýza právních textů: (právněinformatický přístup).
  10. Člověk - řeč - poznání. Vydavatelství UP, Olomouc 2004. ISBN 80-244-0791-4.
  11. Analýza komunikačního procesu a textu. Jana Hoffmannová, Olga Müllerová & Jan Kořenský. Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. ISBN 978-80-244-4032-3.
  12. Proměny myšlení o řeči na rozhraní tisíciletí. Edice: Qfwfq. Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. ISBN 978-80-244-4281-5.
  13. Příspěvek v Nový encyklopedický slovník češtiny. NLN - Nakladatelství Lidové noviny, 2017. ISBN 978-80-7422-480-5.[10]

Odborné články

Celkem 66 článků je publikováno v časopisu Slovo a slovesnost.[11]

  • Struktura funkčnosti vztahů kategorií substantiva, zejména se zřetelem k pádu. SaS, 31, 1970, s. 97-104.
  • K problému větněsémantických funkcí nedějových významů českého slovesa. SaS, 32, 1971, s. 208-216.
  • Poznámka k teorii slovních druhů. In: Sesja naukowa (Kraków 1969). Wrocław 1971, s. 95-99.
  • Slovo, věta, onomaziologická kategorie. SaS, 33, 1972, s. 193-198.
  • Funkce českých sloves být a mít ve větněsémantické struktuře “situace” (state of affairs). Jazykovedný časopis, 23, 1972, s. 159-168.
  • Výskyt variantních tvarů podstatných jmen v češtině. (Na základě experimentálního průzkumu.) NŘ, 55, 1972, s. 10-22.
  • O jedné metodě lingvistické analýzy veršovaného textu. SaS, 34, 1973, s. 158-161.
  • Problémy konstrukce gramatiky jazyka ze sémantické báze. SaS, 35, 1974, s. 241-255.
  • Relevance kategorie času ve struktuře přirozeného jazyka. In: Charakterystyka temporalna wypowiedzenia. Wrocław 1975, s. 77-86.
  • Poznámka k pojmům propoziční význam – kontext – text. Slavica Slovaca, 12, 1977, s. 194-199.
  • Problémy konstrukce gramatiky ze sémantického východiska. SaS, 39, 1978, s. 15-24.
  • Teorie tzv. statických významů české věty. SaS, 40, 1979, s. 271-285.
  • K některým významům českých vět. SaS, 41, 1980, s. 185-191.
  • K problému kontextově podmíněné realizace propozičních struktur. SaS, 42, 1981, s. 24-30.
  • K procesuálnímu modelování řečové činnosti. SaS, 40, 1987, s. 187-189.
  • Hra jako konstrukční princip řeči a textu. In: Styl a text. Uniwersytet Opolski, Opole 1996, s. 43-49.
  • Kam se vlna obrací aneb nikoli anti-Beaugrande. SaS, 58, 1997, s. 161-163.
  • Proměny vědních paradigmat ve 20. století. In: Dyskurz naukowy – tradycja i zmiana. Opol 1999, s. 19-24.
  • Procesuální gramatika a linearita textu. In: Človek a jeho jazyk - 1. Jazyk ako fenomén kultúry. Veda, Bratislava 2000.
  • Za Milošem Dokulilem. SaS, 64, 2003, s. 156-157.
  • Procesuální gramatika v kontextu současných tendencí lingvistického myšlení. SaS, 64, 2003.
  • Místo slovních druhů a morfologie v modelu přirozeného jazyka (spolu s M. Komárkem). Praha 1974.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Odešel profesor Jan Kořenský [online]. 2022. Dostupné online. 
  2. ↑ WWW.COSMOTRON.CZ, IPAC: Cosmotron Bohemia, s r o-. Kořenský, Jan, 1937-. library.upol.cz [online]. [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ Knihovna prof. Kořenského. Katedra obecné lingvistiky [online]. [cit. 2023-02-27]. Dostupné online. 
  4. ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Jan Kořenský. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2023-02-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ Ohlédnutí za profesorem Janem Kořenským. www.zurnal.upol.cz [online]. [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ KOŘENSKÝ, Jan, Prof. PhDr. DrSc. | KDO JE KDO v české slavistice. www.slaviste.cz [online]. [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. 
  7. ↑ prof. PhDr. Jan Kořenský, DrSc. | Univerzita Karlova. is.cuni.cz [online]. [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ Knihovna prof. Kořenského. Katedra obecné lingvistiky [online]. [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. 
  9. ↑ WWW.COSMOTRON.CZ, IPAC: Cosmotron Bohemia, s r o-; OLOMOUCI, Univerzita Palackého v. Práce o sémantické struktuře věty. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  10. ↑ https://is.muni.cz/publication/1373483/cs/Novy-encyklopedicky-slovnik-cestiny/Karlik-Nekula-Pleskalova-Bachmannova?lang=en
  11. ↑ Slovo a slovesnost – Hledání v archivu. sas.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2023-02-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj