Jan Joseffi

Jan Joseffi
Jan Joseffi na výřezu obrazu ex voto. Originál obrazu se nachází v Regionálním muzeu ve Vysokém Mýtě.
Jan Joseffi na výřezu obrazu ex voto. Originál obrazu se nachází v Regionálním muzeu ve Vysokém Mýtě.
Narození 1693
Vysoké Mýto
Úmrtí 1762
Vysoké Mýto
Povolání mecenáš a podnikatel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Joseffi (1693 Vysoké Mýto – 1762 Vysoké Mýto) byl mecenáš a zakladatel církevní fundace v Knířově.

Život

Jan Joseffi se narodil ve mlýně Jangelec mlynáři Jakubu Josefy a jeho ženě Anně Lanškrounské. Patří k nejvýraznějším představitelům jangelecké větve rodu Josefy, spojeného po staletí s Josefyho mlýnem. [1]

V roce 1720 se oženil s Evou Nevečeřelovou, se kterou založil církevní fundaci na podporu poutního kostela v Knířově a znovuzřízení fary.[2] V roce 1730 se v důsledku morové epidemie obnovila tradice náboženských poutí, a opravený kostel s farou byl pro lidi bezpečným útočištěm a místem přímluvných modliteb k Panně Marii Knířovské,[3] díky nimž se údajně mor Vysokému Mýtu vyhnul.

V roce 1755 odkázali manželé Joseffiovi kapitál na zřízení kaplanského místa při poutním kostele v Knířově. Na toto místo měli být upřednostňováni vysokomýtští občané a především pak členové rodu Josefy / Joseffi / Josephy, jakým byl i František Xaverius Josefi (1783–1839), který se později stal i děkanem vysokomýtským.

Jan Joseffi s manželkou nechali na křížové cestě z Vysokého Mýta ke Knířovu na vlastní náklady postavit sochu Sv. Josefa (1738)[4], sv. Vavřince (1741) [5] a z jejich fundace byla postavena i Socha Knířovské madony.[6] „Tato statue jest tuto k poctě Sv. Josefa postawena z nákladu Jana Joseffi, též Ewy, manželky jeho, dne 24. Maji a. 1738,“ píše se na akantové kartuši sochy sv. Josefa, která je společně s ostatními uvedenými sochami kulturní památkou České republiky.

Manželé Joseffiovi, jako významní donoři kostela Zvěstování Panny Marie,[7] byli zvěčněni na obraze ex voto[8] a společně pohřbeni v knířovském kostele.[9]

Reference

  1. ↑ Vysokomýtský rod Josefy - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ Archivovaná kopie. ikd.bihk.cz [online]. [cit. 2020-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-01. 
  3. ↑ Za pověstmi z Knířova do Střemošice a na Žižkův stůl. Pardubice [online]. 2019-07-28 [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ socha sv. Josefa. Památkový katalog [online]. [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ socha sv. Vavřince. Památkový katalog [online]. [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ NOVÁKOVÁ, Teréza. Slavín žen českých. [s.l.]: [s.n.] S. 379. 
  7. ↑ kostel Zvěstování Panny Marie. Památkový katalog [online]. [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 
  8. ↑ NAVRÁTILOVÁ, Alexandra. Narození a smrt v české lidové kultuře. [s.l.]: [s.n.] S. 3. 
  9. ↑ ČERNÝ, Václav. Vysokomýtský rod Josefy. Od Bernarda k Františce Josefě. Genealogické a heraldické listy. 2015, roč. 35, čís. 1, s. 26–45, zde s. 36. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj