Jan I. Ernušt

Jan I. Ernušt
Erb rodu Ernuštů z Čakovce
Erb rodu Ernuštů z Čakovce
Narození Desetiletí od 1420
Úmrtí 1476
Povolání mine entrepreneur
Děti Jan II. Ernušt
Příbuzní František Ernušt a Kašpar Ernušt (vnoučata)
Funkce bán Chorvatska
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan I. Ernušt (chorvatsky Ivan I. Ernušt, latinsky Johannes Ernusth, maďarsky Csáktornyai Ernust(h) János, též v latině jako Iohanni Ernusth de Schakthornia, 15. století?1476?) byl uherský a chorvatský velmož židovského původu (s tím může souviset i jeho přezdívka Hampó), bán Slavonie (1473–1476).

Život

Ernušt pocházel ze židovského prostředí z Rakouska nebo Švédska a později se usadil v Uhrách a nechal se pokřtít. Zabýval se obchodováním a finančními službami a dosáhl značného jmění.

V roce 1467 byl jmenován do úřadu královského hlavního pokladníka (taverníka) a později mu král Matyáš Korvín (1458–1490) jako náhradu za půjčku 6000 zlatých florinů přidělil výnosy z měděných dolů poblíž Banské Bystrice v Horních Uhrách, tedy dnešním Slovensku.[1]

Roku 1470 byl povýšen do královského rytířského stavu (miles regni), byl jmenován "královým důvěrníkem" (regis compater) a stal se vlastníkem zmíněných měděných dolů, které mu však král v roce 1472 odebral kvůli nedobrému hospodaření. I přesto jej roku 1473 král jmenoval doživotním bánem celého Slavonska.

Jan Ernušt nabyl několika panství v Chorvatsku, získal hrady a statky Štrigova a Čakovec. Zastával také vyšší funkci župana v uherských župách (okresech): v Turčianské, Zvolenské, Zalanské, Križevecké a Požežské.[1]

Jan měl syny Zikmunda, který se stal biskupem péčským a hlavním královským pokladníkem, a Jana II., chorvatského bána.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ivan I. Ernušt na chorvatské Wikipedii a Ernuszt János na maďarské Wikipedii.

  1. a b Hrvatski biografski leksikon. hbl.lzmk.hr [online]. [cit. 2022-11-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Předchůdce:
Janus Pannonius
Znak z doby nástupu slavonský bán
14731476
Znak z doby konce vlády Nástupce:
titul zanikl

Zdroj