Jan Halíř

Jan Halíř
Narození 4. února 1909
Vítkovice Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 29. června 1942 (ve věku 33 let)
střelnice Luby u Klatov
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtí popraven zastřelením
Národnost česká
Povolání pedagog
Zaměstnavatelé menšinové české školy Moravská Chrastová a Chornice, gymnázium Jaroslava Vrchlického Klatovy
Rodiče František Halíř, Marie Mazelová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Halíř (4. února 1909 Vítkovice – 29. června 1942 Luby u Klatov)[1] byl český pedagog a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.

Život

Mládí a studia

Jan Halíř se narodil 3. února 1909 ve Vítkovicích (od roku 1924 součást Ostravy), v rodině dělníka Františka Halíře a jeho manželky Marie, rozené Mazelové.[1] Studoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a na pražské Karlově univerzitě.[pozn. 1] Po ukončení studií mohl působit jako středoškolský pedagog matematiky, deskrtiptivy a tělesné výchovy.

První republika

Nedostatek vhodných pracovních míst jej zprvu donutil nastoupit na místo korespondenta Svazu soukromých zaměstnanců v Praze, později mohl svou profesi vykonávat na postu pomocného učitele v menšinových českých školách, nejdříve v Moravské Chrastové. Byl členem Sokola, později Junáka, Dělnické tělocvičné jednoty, stal se aktivním členem Československé sociálně demokratické strany dělnické,[3] cvičil mládež. Jeho působištěm byla i česká škola v jinak převážně německé Chornici. Zde se aktivně zapojil do organizace kulturního života české menšiny. V roce 1937 se přesunul do Klatov, kde získal post profesora na reálném gymnáziu Jaroslava Vrchlického. Po Mnichovské dohodě a sloučení politických stran se stal okresním předsedou Národní strany práce.

Německá okupace a poprava

Po německé okupaci v březnu 1939 byla zrušena i tato strana, čímž skončila i stranická angažovanost Jana Halíře. Dál byl hrdým vlastencem, gestapu se nezamlouvalo ani jeho dřívější působení na menšinových školách. V jeho materiálech je uvedeno, že se Jan Halíř stýkal s Bedřichem Sekyrou, organizátorem odbojového Místního výboru národního odboje a místní buňky ÚVODu. Gestapo předpokládalo, že Jan Halíř do těchto organizací rovněž patří či je o jejích činnostech informován, ale Bedřich Sekyra se po zatčení oběsil a díky tomu nic neprozradil.

Přesto byl dne 26. června 1942, tedy v době Heydrichiády, Jan Halíř zatčen; mělo se tak stát na základě udání českých členů profesorského sboru klatovského gymnázia.[3] Dne 29. června popraven zastřelením na vojenské střelnici Spálený les[4] v Lubech.

Posmrtná ocenění

  • Janu Halířovi byl v roce 1945 prezidentem Československé republiky in memoriam udělen Československý válečný kříž 1939
  • Jan Halíř byl in memoriam jmenován čestným ředitelem Gymnázia Jaroslava Vrchlického v Klatovech
  • Na počest Jana Halíře pořádá Gymnázium Jaroslava Vrchlického každoročně školní atletické přebory Memoriál Jana Halíře
  • Ve vestibulu Vyšší obchodní školy v Klatovech byla Janu Halířovi odhalena pamětní deska[5]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V matrice doktorů Univerzity Karlovy neuveden.[2]

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených, Vítkovice 1907-1911, snímek 276 (Záznam o nar. a křtu + pozn. o popravě) [online]. Zemský archiv Opava [cit. 2022-10-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ Matrika doktorů univerzity Karlovy: Halíř Jan [online]. Praha: UK [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b FILIPÍNSKÝ, Jan. Padlým hrdinům (dostupné online po registraci v NK ČR). Brno: Zář, 1947. Dostupné online. Kapitola Jan Halíř, s. 62. 
  4. ↑ ENGLOVÁ, Jitka. Z armádní střelnice se stalo popraviště, odplatou za Heydricha byla i smrt 73 lidí u Klatov. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-05-31. Dostupné online. 
  5. ↑ Pamětní deska Jana Halíře na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa

Literatura

Externí odkazy

Zdroj