Jan Hakl (podnikatel)

Jan Hakl
Narození 1835
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 20. září 1917
Jilemnice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Městský hřbitov v Jilemnici
Národnost Česká
Povolání velkopodnikatel
Ocenění Zlatá medaile na Jubilejní zemské výstavě (1891)
Choť Marie Haklová
Děti Bohumil Hakl
Marie Pštrosová
Františka Macháčková
Jana Hiltlová
Irena Nejedlá
Anna Bláhová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Hakl (1835 – 20. září 1917, Jilemnice) byl český podnikatel, mecenáš a veřejný činitel města Jilemnice.

Životopis

Jan Hakl využil tkalcovské tradice v Jilemnici a založil textilní továrnu, zabývající se výrobou a prodejem lněného zboží. Díky podnikání zbohatl a začal se angažovat ve veřejném dění (mj. stal se místním školním dozorcem). 24. října 1888 založil Nadaci Bohumila, Marie a Františky Haklových. Byla to vůbec první nadace pro nemajetné žáky v Jilemnici. Z této nadace byli každý rok na svátek svatého Bohumila obdarováni tři chlapci a tři dívky.[1]

Významným milníkem v životě Jana Hakla byla jubilejní zemská výstava v Praze roku 1891. Jeho firma byla oceněna zlatou medailí za své lněné výrobky.[2] V ten samý rok také odkoupil od Karla z Bergenthalu panství Studenec. To pak zdědila jeho dcera Jana Hilthová (roz. Haklová) a panství ji zůstalo až do druhé pozemkové reformy roku 1948. Zámek Studenec jí však zůstal až do smrti roku 1965 a později byl prodán firmě IMADOS Praha.[3] Jan Hakl ve Studenci přispíval do nadace Hynka Klazara a taktéž finančně vypomáhal při vánočních nadílkách obuvi a šatstva pro nemajetné děti.[4]

Roku 1893 se výrobky jeho továrny předvedly na světové výstavě v Chicagu.[5]

Roku 1903 koupil v dražbě velkostatek Mladějov – Roveň pro svou dceru, Annu Bláhovou za (v přepočtu) 420 300 Korun Českých.[6][7]

Jan Hakl umírá 20. září 1917 v Jilemnici a je pohřben ve své hrobce na Městském hřbitově v Jilemnici.[8] Marie Haklová darovala jménem pozůstalé rodiny dar 60 000 Korun na stavbu okresního sirotčince.

Je po něm pojmenována ulice v centru Jilemnice - Haklova ulice.

Rodina

Haklova hrobka na hřbitově v Jilemnici

Manželkou Jana Hakla byla Marie Haklová. S ní měl syna Bohumila a dcery Marii (poz. Pštrosovou), Františku (poz. Macháčkovou), Janu (poz. Hiltlovou), a Annu (poz. Bláhovou).

Haklova pohřební kaple

Jan Hakl si nechal roku 1885 postavit na jilemnickém městském hřbitově pseudorenesanční hrobku. Stavbu navrhl pražský architekt Štěpánek. Na malířské výzdobě hrobky se podíleli Adolf Liebscher a Josef Scheiwel. Sochu panny Marie uvnitř vytvořil Bernard Otto Seeling. Kaple se stala inspirací Jaroslavu Havlíčkovi k pasáži o hrobce stavitele Kiliána, otce Štěpy, na samém začátku románu Petrolejové lampy.

Odkazy

Reference

  1. ↑ BUCHAROVÁ, Lenka. ZÁKLADNÍ ŠKOLSTVÍ V JILEMNICI DO PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY. Liberec, 2011. Diplomová. Technická univerzita v Liberci, FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ. Vedoucí práce PhDr. Miloslava Melanová.
  2. ↑ 13. www.vrchlabsko.info [online]. [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ Rodinný archiv Hiltlů, Studenec (1874 - 1979)
  4. ↑ Studenecký zpravodaj » Nadace Hynka Klazara a další formy sociální pomoci ve Studenci [online]. [cit. 2020-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-04. 
  5. ↑ Nové Dobrovicko č.3/2006: Dobrovice. www.dobrovice.cz [online]. [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  6. ↑ Mladějov - kronika Roveň. www.kronika-roven.e-obec.cz [online]. [cit. 2020-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-04. 
  7. ↑ nejstarsi_dejiny_mladejova. zdenek.vslib.sweb.cz [online]. [cit. 2020-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-04. 
  8. ↑ Povídání o Studenci a Zálesní Lhotě. Studenec: Obecní úřad Studenec 256 s. Dostupné online. ISBN 80-260-3263-2, ISBN 978-80-260-3263-2. OCLC 823820952 

Zdroj