Jan Chudoba z Vartenberka

Jan Chudoba z Vartenberka
Erb pánů z Vartenberka
Erb pánů z Vartenberka
Narození 14. století
Úmrtí 1464–1469
Povolání katolický kněz
Nábož. vyznání katolická církev
Rod Vartenberkové
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan z Vartenberka řečený Ralsko nebo též Chudoba byl bohatý český šlechtic ze severních Čech, potomek Markvarticů a Vartenberků, vlastník mnoha hradů a panství, římskokatolický kněz a kanovník.[1] Přesná data narození a úmrtí nejsou známy.

Životopis

Původ

Rod pánů z Vartenberka vzešel ze starého rodu Markvarticů, který se rozrostl ve 13. století do řady větví. V jedné z nich zvané dnes děčínské je znám Jan ze Stráže (Vartenberka), kterému patřila na severu Čech celá řada hradů a panství. Měl několik synů, všechny movité a s pohnutými osudy, jedním z nich, prvorozeným byl další Jan, zvaný postupem času také z Vartenberka či Jan Chudoba.[2]

Získání majetku

Koncem března roku 1379 byl jmenován kanovníkem pražské katedrály, místa se však v roce 1390 zřekl.[3] Jeho dravá povaha se pro kněžský život nehodila. Během 11 let působení v Praze se seznámil s Janem Husem. Koncem roku 1382 zemřel Janovi otec[3] a během následujících 8 let získal dědictvím značný majetek, mj. i hrad Vartenberk, jiné statky měl s bratry v podílu. V listopadu 1398 Jan dobyl Lemberk a získal panství lembersko-jablonské.[3] Téhož roku se oženil. V těchto letech na sklonku 14. století si nechal postavit hrad Ralsko a tak se začal psát Johanes Ralsko de Wartmberg. Během svého života měl zcela či částečně podíl na šestnácti různých farních obročích.[4]

Husitské války

Sloužil ve vojsku králi Zikmundovi Lucemburskému. V době husitských válek měnil občas svou přízeň (asi z hmotných pohnutek) a měl značný vliv na společnost v česko-lužickém pomezí.[zdroj⁠?] V roce 1420 tvořila jeho družina část posádky Pražského hradu. Dne 17. dubna byl společně se Zikmundem z Vartenberka zajat Čeňkem z Vartenberka, který je přijel na hrad navštívit. Čeněk zajatce o několik týdnů později vydal pražanům, ale oba byli brzy propuštěni.[5] Roku 1423 mu husité sebrali městečko Mnichovo Hradiště a o dva roky později vypálili jeho Mimoň, Jablonné v Podještědí i Bělou.[zdroj⁠?] Brzy po bitvě u Ústí v roce 1426 sám zajal Zikmunda z Vartenberka, který krátce před bitvou přestoupil na stranu husitů, a do jara roku 1427 ho věznil na Ralsku.[6] V letech 1432–1433 zastával u královského dvora funkci nejvyššího číšníka.[7] Hrad Ralsko mu roku 1435 uzmuli lstí husité a Jan někdy v této době zemřel.

Odkazy

Reference

  1. ↑ VYTLAČIL, Lukáš. Jan Chudoba z Vartemberka a Ralska. Heraldika a genealogie. 2008, roč. 41, čís. 1–2, s. 105–110. Dostupné online. 
  2. ↑ VODIČKA, Ondřej. Jan Chudoba z Vartenberka na Ralsku. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2011, čís. 20, s. 12. ISSN 1211-9172. ISBN 978-80-86319-16-2. 
  3. ↑ a b c Bezděz 2011, str. 13
  4. ↑ Bezděz 2011, str. 21
  5. ↑ LEHKÝ, Ivan; SÝKORA, Milan. Kalich a Panna. Hrady Jana Žižky. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2016. 316 s. ISBN 978-80-86531-17-5. S. 265. Dále jen Lehký, Sýkora 2016. 
  6. ↑ Lehký, Sýkora 2016, s. 268
  7. ↑ Bezděz 2011, str. 19

Externí odkazy

Zdroj