Jan Bogdan Tarnowski

Jan Bogdan Tarnowski
Narození 20. srpna 1805
Horochiv
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 28. ledna 1850 (ve věku 44 let)
Sulejów
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Národnost polská
Alma mater Krzemieniec Lyceum
Povolání politik
Choť Gabrielą Małachowską
Děti Jan Dzierżysław Tarnowski
Stanisław Tarnowski
Rodiče Jan Feliks Tarnowski
Waleria Strojnowska
Rod Tarnowští
Příbuzní Zdzisław Tarnowski, Juliusz Tarnowski a Adam Tarnowski (vnoučata)
Funkce poslanec Kroměřížského sněmu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Bogdan hr. Tarnowski z Tarnowa h. Leliwa (20. srpna 1805 Horochiv – 28. ledna 1850 Sulejów) byl rakouský politik polské národnosti z Haliče, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.

Život

Vystudoval střední školu v Kremenci.[1] V letech 1823–1825 studoval v Paříži architekturu.[2] Zúčastnil se listopadového povstání, jeho majetek ve Volyni, zděděný po matce, byl ruskými úřady zabaven, a proto v roce 1831 emigroval do Haliče.[2]

V letech 1842–1850 byl majitelem panství v Dzikowě (panství zahrnovalo město Tarnobřeh a řadu vesnic: Dęba, Dzików, Furmany, Grabiny, Miechocin, Przyszów, Sielec, Tarnowska Góra, Trześń, Wielowieś, Zakrzów, Żupawa).[3]

V listopadu 1829 se oženil s Gabrielou Małachowskou (1800–1862). Z devíti potomků páru se pět dožilo dospělosti:

  • Waleria (8. 8. 1830 Końskie – 1. 10. 1914 Veľké Zálužie), manž. 1855 Franciszek Mycielski (14. 3. 1832 Chociszewo – 2. 3. 1901 Wiśniowa)[4]
  • Karolina (15. 2. 1832 Dzików – 27. 3. 1888 Chorzelów), manž. 1853 Jan Józef Tarnowski (6. 12. 1826 Chorzelów – 11. 4. 1898 Chorzelów)[5]
  • Jan Dzierżysław Tarnowski (11. 1. 1835 Horochiv – 11. 5. 1894 Dzików), manž. 1861 Zofia Zamoyska (30. 10. 1839 Krakov – 30. 12. 1930 Dzików)[6]
  • Stanisław (7. 11. 1837 Dzików – 31. 12. 1917 Krakov), manž. 1874 Róża Branicka (3. 8. 1854 Varšava – 23. 2. 1942 Rudnik nad Sanem)[7]
  • Juliusz Stefan Józef Tarnowski (6. 12. 1840 Dzików – 20. 6. 1863 Komorów), padl během lednového povstání, svobodný a bezdětný[8]

Politické působení

Během revolučního roku 1848 se opět zapojil do politického dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen, jako poslanec za volební obvod Rozwadow v Haliči, do rakouského ústavodárného Říšského sněmu. V záznamech Říšského sněmu je uveden jako statkář.[9] Patřil ke sněmovní levici.[10] Kvůli neznalosti německého jazyka v parlamentu nemluvil.[2]

Reference

  1. ↑ Parlament Österreich Republik, Kurzbiografie Tarnowski, Jan Bogdan Graf – Parlamentarier 1848-1918 online [2.12.2019]
  2. ↑ a b c Rys życia Jana Bogdana Tarnowskiego, wydał Walery Wielogłowski, Kraków 1850, s. 9.
  3. ↑ Krzysztof Ślusarek, W przededniu autonomii Własność ziemska i ziemiaństwo zachodniej Galicji w połowie XIX wieku, Warszawa 2013, s. 119, 377-378.
  4. ↑ Waleria hr. Tarnowska z Tarnowa h. Leliwa. Sejm-Wielki.pl [online]. [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ Karolina hr. Tarnowska z Tarnowa h. Leliwa. Sejm-Wielki.pl [online]. [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ Jan Dzierżysław Dzierzysław hr. Tarnowski z Tarnowa h. Leliwa. Sejm-Wielki.pl [online]. [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. 
  7. ↑ Stanisław Kostka hr. Tarnowski z Tarnowa h. Leliwa. Sejm-Wielki.pl [online]. [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. 
  8. ↑ Juliusz Stefan Józef hr. Tarnowski z Tarnowa h. Leliwa. Sejm-Wielki.pl [online]. [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. 
  9. ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy) 
  10. ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. 

Zdroj