Janákova vila (Pelhřimov)

Janákova (Drechselova) vila
Kubistická vila postavená pro Jana Drechsela
Kubistická vila postavená pro Jana Drechsela
Účel stavby

rodinná vila, dnes podnikový objekt

Základní informace
Sloh kubismus
Architekt Pavel Janák
Výstavba 1912/1913
Stavitel Karel Postránecký
Současný majitel podnikový objekt
Poloha
Adresa Pelhřimov, ČeskoČesko Česko
Ulice Strachovská 331
Souřadnice 49°25′53,14″ s. š., 15°13′6,08″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 14900/3-5376 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Janákova vila, zvaná též Vila Jana Drechsela, je kubistická stavba v Pelhřimově. Byla postavena v letech 1912 a 1913 architektem Pavlem Janákem pro pelhřimovského okresního hejtmana a místodržitelského radu Jana Drechsela. Jedná se o jednu ze dvou kubistických staveb navržených architektem Janákem v Pelhřimově. Zatímco Fárův dům (1914) se nachází na pelhřimovském Masarykově náměstí, Janákova vila stojí mimo historické centrum města na ulici Strachovská 331.[1]

Popis stavby

Architekt Pavel Janák pobýval v Pelhřimově na základě pozvání učitele Karla Polesného, který byl ve styku s nastupující generací moderních architektů. Podle Janákova návrhu vystavěl Karel Postránecký v letech 1912/1913 elegantní jednopatrovou vilu pro pelhřimovského okresního hejtmana Jana Drechsela v čistě kubistickém stylu. Červenohnědá stavba s téměř čtvercovým půdorysem má na průčelí čtyři okna s okrově žlutým, šikmo ustupujícím ostěním. Barva domovní fasády je dokladem Janákova zájmu o barevnost kubistického objektu. Dvě sdružená okna podobného typu jsou umístěna také v lomených štítech Drechselovy vily. Krytá terasa domu spočívá na pěti křížově profilovaných sloupech, které se v horní části rozšiřují do kubistických kalichů.[2] Také sloupky v oplocení malé předzahrádky mají podobně profilovaný tvar. Celý plot je nápadný řadou vertikálních, horizontálních a diagonálních linií, které jako celek připomínají krystalovou mřížku. Také další prvky, například kliky nebo okapové svody, mají kubistické tvarování. Barevnost fasád i celkový vnější vzhled domu kontrastuje se střízlivým uspořádáním jeho interiéru. Reprezentativní místnosti v přízemí vily, jídelna a obývací pokoj, jsou přivráceny do ulice, zatímco ložnice má orientaci do zahrady. V přízemí byl ještě hostinský pokoj, kuchyň a koupelna. Na vstupní prostor chodby navazuje schodiště do 1. patra, kde byly další dva pokoje. Stavba jako celek se tak vyznačuje mimořádnou kubistickou koncepcí s promyšlenými detaily.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Kuča K. Pelhřimov. In: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (5. díl). Vydalo nakladatelství Libri, Praha, 1998. Str. 104.
  2. ↑ Kratochvíl P. Kubistická stavba v Pelhřimově – dostupné online: https://www.novinky.cz/clanek/bydleni-tipy-a-trendy-kubisticka-stavba-v-pelhrimove-ma-prvky-pripominajici-krystaly-mineralu-40326317

Literatura

  • HEROUT Jaroslav. Slabikář návštěvníků památek. Vydalo Středisko památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1978. Stran 275.
  • KUČA Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (5. díl). Vydalo nakladatelství Libri, Praha, 1998. Stran 671. ISBN 80-85983-12-5

Externí odkazy

Zdroj